Inflace měřená indexem produkčních cen v průmyslu vystoupila na jedenáctileté maximum. Logicky se vynořila otázka, jaký to bude mít dopad na spotřebitelské ceny a jakou informaci to přináší o stavu české ekonomiky a budoucnosti úrokových sazeb.
Klíčové informace nejsou zřetelné na první pohled. Nejjednodušším způsobem, jak se k nim propracovat, je „ex food & energy“ přístup, eliminující výkyvy cenových indexů spojené nikoli s pnutím vyplývajícím z vývoje poptávky, ale ovlivněné počasím či politikou produkčních kartelů. V českém případě je záhodno vyloučit další netržní vlivy: regulované ceny a dopady změn daňových sazeb. I ČNB tento přístup využívá – viz čistá inflace, korigovaná inflace a korigovaná inflace bez pohonných hmot. Tento postup lze zvolit jak pro spotřebitelské, tak i pro výrobní ceny.
V případě indexu cen průmyslových výrobců. Pokud z PPI odstraníme ceny energií (ropa, plyn, uhlí, elektřina), regulované ceny a ceny železa a potraviny, zjistíme, že meziroční inflace dosahuje zhruba dvou procent, zatímco neupravený index ukazuje inflaci 8,6 %. Nicméně i tato „jádrová“ produkční inflace je na vzestupu.
Nabízí se srovnat jádrovou produkční inflaci s jádrovou inflací u spotřebitelských cen (= korigovaná inflace bez pohonných hmot). Poměrně těsnou závislost vykazují oba cenové indexy, pokud se CPI poměřujeme PPI posunutý o pět měsíců zpět (viz obrázek).
Obr: Jádrové inflace a mezera výstupu (v %)
Výpočty: Patria Online
|
Že oba cenové indexy skutečně reflektují stav domácí ekonomiky, ukazuje podobný vývoj mezery výstupu (spočítané metodou produkční funkce). Exaktní vztah lze odhadnout například následujícím způsobem:
Nebo při trochu jiné specifikaci inflačních očekávání (kde EXPMARKET představuje inflační očekávání finančního trhu zjišťovaná průzkumem ČNB) takto:
Nevýhodou uvedených odhadů Phillipsovy křivky jsou krátké časové řady (30 pozorování).
Aktuální vývoj produkčních cen a prognózy hrubého domácího produktu na příští rok implikují jasnou informaci: Jádrová inflace se bude i nadále mírně zvyšovat. S tím by mělo být konzistentní další zpřísňování měnových podmínek. Nenechme se zmást, pokud na začátku roku inflace měřená indexem spotřebitelských cen klesne z důvodu nižšího vlivu regulovaných cen a úprav daňových sazeb. Skutečná inflace tiká stále hlasitěji.
David Marek, Patria Online