Situace v měnové politice nebyla již řadu měsíců jasnější než před zítřejším jednání bankovní rady. Většina členů bankovní rady se v minulých týdnech vyjádřila pro stabilitu úrokových sazeb v nejbližších měsících
(podrobněji ZDE), takže pomalu ani nemá smysl pouštět se do analýzy současného stavu a výhledu české ekonomiky.
Pod pokličkou ale nejsou věci tak jasné. Pro pozvolnější trajektorii růstu úrokových sazeb stále silněji hovoří obavy z dopadu vysokých cen surovin na hospodářský růst ve světě. Pro modely ČNB jsou zásadní zejména nepříliš optimistické odhady růstu německé ekonomiky, které se pohybují mezi 1,5 až 1,7 procenty. Stejně mohou ovlivnit vývoj úrokových sazeb klesající ceny zemědělské produkce a potravin. Tento faktor sice figuruje na seznamu výjimek plnění inflačního cíle, ale nižší inflace z důvodu levnějších potravin může vést k omezení inflačních očekávání. Protiinflačním faktorem je zhodnocení koruny vůči dolaru snižující dovozní ceny surovin a zpřísňující měnové podmínky.
Proinflačním rizikem je zejména očekávaný mzdový vývoj v nepodnikatelském sektoru. Jednání se zástupci odborových svazů naštěstí neindikuje rozšíření nákazy nadměrného růstu mezd do podnikatelské sféry.
Zítra ČNB zveřejní také nové odhady inflace a hospodářského růstu. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma již naznačil, že neočekává výraznější změny. V případě prognózy inflace zřejmě dojde k mírnému posunu směrem dolů. Odhad na 12 měsíců dopředu se možná ocitne částečně mimo cílový koridor. Korigovaná inflace bez pohonných hmot by však měla i nadále pozvolna stoupat. Proto lze očekávat, že zvyšování úrokových sazeb neskončilo, jen by mělo být pozvolnější. Pravděpodobným termínem dalšího zpřísnění měnové politiky je první čtvrtletí příštího roku. Otevřenou otázkou ovšem zůstává postoj bankovní rady po případné obměně v únoru příštího roku.
David Marek, Patria Online