Nasdaq a pražská burza – rozdílné trhy a rozdílné problémy, jistá analogie však existuje. Dnešní Hospodářské noviny komentují úpadek pražské burzy a přinášejí i rozhovor s jejím ředitelem Pavlem Hollmanem. Burza se potýká se snižováním objemů obchodů, nejlikvidnější tituly asi burzu opustí (Česká spořitelna, zřejmě i České radiokomunikace a po privatizaci možná i Český Telecom) a kromě Erste Bank neexistují společnosti, které by uvažovaly o vstupu na BCPP a zacelily tak vzniklou mezeru. Životně důležité řešení pro pražskou burzu, která v podstatě žije z dluhopisového trhu, spočívají v redukci nadměrných nákladů, poskytování dalších placených služeb či v pravděpodobně neodvratném spojení s další burzou nebo burzami.
Zatímco pražská burza tedy bojuje víceméně sama se sebou a nezájmem trhu, americký Nasdaq se musí kromě trendů na akciovém trhu poprat i s přímou konkurencí. Před dvěma lety, na vlně technologického optimismu, atakoval Nasdaq první příčku do dnešní doby dominující New York Stock Exchange. Ze strategického cíle stát se globálním trhem dnes zbyl jen zájem o Londýnskou burzu, plánovaná fúze je navíc ohrožena bojem Nasdaqu na domácím poli.
Od března 2000 se snížila hodnota indexu Nasdaq Composite o dvě třetiny, objem obchodů se snížil podobným způsobem. Ačkoliv řada velkých firem, jako například Microsoft nebo Intel, svou likviditu neztratila, mnoho malých firem muselo odejít. Podobně jako u nás přestalo několik firem vystupovat jako „market maker“. Koncem roku 2000 Nasdaq obchodoval s emisemi 4730 společností, v březnu 2002 to bylo již jen 3990. Většina firem přešla z Nasdaqu na NYSE, mnoho z nich však bylo vyřazeno díky porušením některých pravidel stanovených burzou.
Narozdíl od BCPP, Nasdaq je kromě konkurence v podstatě ohrožen jen nižšími příjmy z poplatků za přijetí k obchodování (kotaci), které tvoří pětinu celkových příjmů – v případě pražské burzy tyto poplatky činí zhruba desetinu příjmů burzy. Minulý rok se podařilo Nasdaqu zvýšit některé jiné a podstatnější příjmy - poplatky za různé aktivity spojené s obchodování vzrostly minulý rok o 409 mil. USD (tvoří 48% celkových příjmů) a prodej informací se zvýšil o 241 mil. dolarů (28% příjmů). Je zřejmé, že pražská burza má alespoň z pohledu dynamiky zavádění nových služeb ještě co dohánět.
Právě konkurence, která v případě velkoobchodního akciového trhu pražskou burzu prakticky neohrožuje, je největší hrozbou pro Nasdaq. Elektronické platformy obchodování byly puštěny na Nasdaq v roce 1997 po skandálu s cenovým fixingem market makerů této technologické burzy. K Instinetu, který existuje od roku 1969, přibyla řada dalších firem, které dnes dohromady tvoří 37% objemů obchodů na Nasdaqu. Cenová válka mezi Nasdaqem a ostatními elektronickými burzami spočívá v různosti poplatků a naopak slev z obchodování a za kotaci cen. Jak dopadne tato cenová válka? Velice bude záležet na schopnosti nabízet další nové produkty, nové systémy pro obchodování (např. SuperMontage u Nasdaqu) a výsledcích cenových dohod.
Radim Krejčí