Počátkem dubna přijala Evropská komise („Komise“) nová pravidla ohledně aplikace soutěžních pravidel EU, tj. článku 81 Smlouvy o Evropském společenství („Smlouva“), na licenční smlouvy týkající se patentů, know-how a autorských práv k software. Tímto Komise navázala na svoji nedávnou legislativní aktivitu, v oblasti celkové modernizace evropského soutěžního práva, jejímž hlavním smyslem je přenesení odpovědnosti za aplikaci soutěžního práva jednak na orgány členských států a jednak více na samotné soutěžitele.
Nová právní úprava přijatá Komisí formou nařízení má za cíl zjednodušení dosavadní praxe, a to zejména tak, že veškerá ujednání v licenčních smlouvách, resp. jednání, která nebudou výslovně vyňata z blokové výjimky, tj. nebudou na tzv. černé listině („black list“), budou přípustná (samozřejmě bude-li splněno kriterium podílu na relevantním trhu, jak je uvedeno níže).
Tato nová úprava tedy na rozdíl od dosavadní poměrně komplikované úpravy několika typů posuzovaných jednání resp. ujednání v licenčních smlouvách – tzv. „white“ (plně vyňaté), „grey“ (za určitých možností jejich vynětí) a „black“ (obecně zakázané), upravuje pouze tzv. black clauses, tedy jednání zakázaná. Seznam zakázaných jednání uvedený v nařízení tedy bude vykazovat základní charakteristiky veškerých zakázaných ustanovení ve smlouvách o převodu technologií (jedná se zejména o tzv. hard core cartels – např. dohody o cenách účtovaných třetím osobám, určité omezení výroby či využití technologií, atd.).
I toto nařízení se, podobně jako jiné typy blokových výjimek, bude aplikovat pouze na jednání soutěžitelů jejichž podíl na relevantním trhu nepřesáhne určitou úroveň. Této blokové výjimky tedy budou moci využít pouze soutěžitelé jejichž podíl na relevantním trhu nepřesáhne 20 % v případě smluv mezi soutěžiteli, kteří si konkurují, či 30 % v případě ostatních soutěžitelů.
Za účelem zabránění zneužití výhod poskytovaných soutěžitelům uvedeným nařízením si Komise vyhradila právo odejmout v konkrétním případě výhody poskytované blokovou výjimkou, je-li zjištěno, že protisoutěžní efekt ujednání obvykle vyňatého na základě nařízení nelze ospravedlnit důvody uvedenými v článku 81 odst. 3 Smlouvy. Podobené právo již mají členské státy, pokud zjistí, že ujednání v licenční smlouvě má protisoutěžní efekt a zároveň území daného členského státu tvoří samostatný relevantní trh oddělitelný od jiných členských států.
Nově přijaté nařízení je doplněno sdělením Komise (tzv. guidelines), které poskytuje návod jak posuzovat a zacházet se smlouvami o převodu technologií, která nejsou kryta blokovou výjimkou upravenou v nařízení. Jelikož se výše uvedené nařízení nevztahuje na veškeré typy smluv o oblasti duševního vlastnictví, má být toto sdělení návodem pro přípravu a pro posuzování licenčních smluv, které nespadají pod blokovou výjimku.
Hlavním cílem výše uvedené blokové výjimky a souvisejícího sdělení Komise je přispět k rychlejšímu rozšiřování moderních technologií a umožnit podnikatelům díky větší volnosti jejich efektivnější využívání.
Výše popsané nařízení stejně jako další nové právní předpisy v oblasti ochrany hospodářské soutěže nařízení vstupuje v účinnost dne 1. května 2004 a bude přímo aplikovatelné na území všech členských států EU. Z nové blokové výjimky tak budou moci od uvedeného data profitovat také čeští podnikatelé, kteří se ve svých smlouvách o převodu technologií vystříhají použití tzv. black clauses.
Stanislav Servus
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal