Včera dopoledne publikovala Bank for International Settlements údaje o objemech obchodů s burzovními deriváty za rok 2003 - a nejednalo se rozhodně o nezajímavé čtení. Podle jejich údajů se celkový objem obchodů s burzovními deriváty za rok 2003 zvýšil o 26 % na 874 bilionů dolarů. Největší růst zaznamenaly obchody s kontrakty navázané na dluhové instrumenty - objem dosáhl celkem 794 bilionů dolarů, krátkodobé instrumenty z toho tvořily 683 bilionů, kontrakty na dlouhodobé instrumenty dosáhly 111 bilionů (měřeno hodnotou podkladových aktiv).
Za hlavní důvod tohoto růstu cituje BIS především výraznou volatilitu dlouhých úrokových sazeb během prvních 3 kvartálů roku 2003 - jak v Evropě, tak ve Spojených státech. První půlka roku 2003 byla pro dluhové instrumenty velmi příznivá, naopak druhé pololetí - s tím jak začaly dramaticky posilovat trhy akcií - představovala pravý opak. Nutnost zajišťovat nakoupené pozice tak vedla k dramatickému růstu zájmu o deriváty a jejich užití.
Největším uživatelem derivátů jsou již tradičně americké banky - na prvním místě se opět objevuje J.P. Morgan Chase & Co., která v polovině roku 2003 operovala s deriváty v objemu 33.1 bilionu dolarů (opět měřeno objemem podkladových aktiv). Na druhém místě je Banc of America s 14.2 biliony, na třetím pak Citigroup Inc. s 12.8 biliony.
Objem obchodů s kontrakty navázanými na instrumenty splatné do jednoho roku v roce 2003 v Evropě posílil o 64 % na 278 bilionů dolarů, zatímco ve Spojených státech tento nárust dosáhl pouhých 7 % na 369 bilionů amerických dolarů.
Dalším důvodem tohoto růstu byl dramatický pokles rozdílu mezi výnosy státních a korporátních dluhopisů, který reflektuje vyšší apetit investorů vstupovat do rizikovějších pozic. K 27. únoru letošního roku byl tento rozdíl u dluhopisů s ratingem BBB jenom 1.3% bodu - nejméně od srpna 1998 a současně nejníže od října 2002 (tehdy to bylo 3.9 %).
Velmi zajímavý údaj byla statistika o obchodech Číny s americkými státními dluhopisy. Podle nich Čína za prvních 9 měsíců roku 2003 provedla čisté nákupy amerických státních dluhopisů v hodnotě 56 miliard dolarů zatímco v roce 2002 to bylo za stejné období 65.3 miliardy dolarů. Od roku 1999 tak Čína celkem nakoupila Treasuries v celkovém objemu 200 miliard dolarů. Velká část volných devizových rezerv Číny se tak přesunula do pokladny amerického Ministra financí.
Přehled jednotlivých typů derivátů a vývoj obchodů za loňský rok:
Typ derivátu Celkový zobchodovaný Nárůst
objem (bil. USD)
Dluhopisy celkem 794 27 %
Money-market 683 25 %
Dluhopisy, dlouhá splatnost 111 41 %
Money-market, Evropa 278 64 %
Money-market, USA 369 7 %
Money-market, Asie 32 8 %
Dlouhé dluhop., Evropa 66 49 %
Dlouhé dluhop., USA 36 36 %
Dlouhé dluhop., Asie 9 12 %
Akciové indexy celkem 75.5 20 %
Akc. indexy, Asie 27.8 48 %
Akc. indexy, Evropa 14.7 19 %
Akc. indexy, USA 32.3 4 %
Měnové kontrakty 4.4 51 %
Komoditní kontrakty 530 mil. kontraktů 10 %
Zdroj dat: Bloomberg, Bank for International Settlements
Petr Žabža, Patria Direct