komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v únoru zvýšil v souladu s očekáváním o 0,2 % a meziroční míra inflace tak setrvala na 2,3 %, kam vystoupila v lednu. Nejvýrazněji do změny celkové cenové hladiny promluvilo sezónní zdražení tuzemských a zahraničních rekreačních pobytů. Po pěti měsících výrazného zdražování potravin přinesl únor konec tohoto trendu. Zasloužilo se o to snížení cen zeleniny a masa.
Zimní sezóna byla v únoru v plném proudu a cestovní kanceláře a hotely na horách mohly uplatnit své nejvyšší ceny v zimní sezóně. Tuzemská rekreace podražila o 6,3 %, dovolená v zahraničí o 2,4 %. Tento faktor se sám podílel na polovině vzestupu celkové cenové hladiny spotřebního koše.
Obchodníci ovšem již myslí na jaro a musí z regálů vyprodat zimní zboží. Ceny oblečení a obuvi díky tomu klesly téměř o procento.
Kromě změn daní v lednu je v poslední době hlavní příčinou růstu inflace zdražování potravin. Od srpna loňského roku do ledna letošního roku potraviny celkem podražily o více než sedm procent. V únoru se ovšem zdražování zastavilo. Ceny potravin klesly o 0,3 %. I zde hraje důležitou roli sezónnost, která se projevuje zejména v cenách ovoce a zeleniny. K čtyři měsíce trvajícímu poklesu cen vepřového se tentokrát přidaly také ostatní druhy masa. Vzhledem k charakteristice české kuchyně to znamenalo podstatný impuls pro pokles cenové hladiny v celé skupině potraviny.
Z dalších cenových pohybů nelze opomenout snížení poplatku za zřízení bytové telefonní stanice, zvýšení nákladů na bydlení v družstevních bytech a zdražení tepla a služeb souvisejících s bydlením.
Jádrová inflace, korigovaná inflace bez pohonných hmot, podle našich výpočtů stagnovala na úrovni 0,2 %. Je zřejmé, že kromě vyšších daní, zvýšení některých regulovaných cen a zdražení potravin v předchozích měsících se do inflace v české ekonomice neprosazují žádné jiné zřetelné inflační tlaky. V průběhu letošního roku ovšem očekáváme uzavírání mezery výstupu a postupný nárůst jádrové inflace k dvouprocentní úrovni. Nejpravděpodobnější vzhledem k očekávanému vývoji reálné ekonomiky, cenové hladiny a směnného kurzu se nyní zdá zvýšení úrokových sazeb v červenci tohoto roku. Klíčovým faktorem bude ovšem skutečný dopad rozpočtové reformy a pomalejšího růstu mezd na ochotu domácností utrácet.
David Marek, Patria Online