Komentář doplněn
Podle dnes zveřejněných informací České národní banky dosáhl běžný účet platební bilance v prosinci záporného salda 31,1 mld. Kč. Za celý rok tak běžný účet skončil v minusu 175,8 mld. Kč, v poměru k HDP 7,3 % (podle našeho odhadu), což je historicky nejvyšší schodek. Sedmiprocentní úroveň překročil poměr deficitu běžného účtu a HDP dosud pouze jedinkrát, v roce 1996 (7,1 %).
V prosinci byl běžný účet zatížen tradičně vysokým schodkem obchodní bilance a podobně jako v předchozích měsících výplatami dividend zahraničním investorům a reinvestovanými zisky. Platební bilancí i tentokrát hýbaly transakce kolem Českého Telecomu. Tentokrát to byl prodej 27 % akcií této společnosti firmou TelSource. Protože kupujícími byli finanční investoři, došlo z pohledu platební bilance k přílivu na účtu portfoliových investic a odlivu přímých zahraničních investic z ČR. K podobné situaci došlo také v listopadu, kdy Český Telecom odkoupil 49 % akcií Eurotelu. Poprvé v novodobé české historii tak ve 4. čtvrtletí došlo k odlivu přímých zahraničních investic a celoroční příliv investic tohoto typu byl díky tomu nejnižší od roku 1997.
K historicky nejvyššímu schodku běžného účtu přispěly dva faktory: pokles přebytku v bilanci služeb a rostoucí saldo bilance výnosů. První faktor lze částečně vysvětlit hospodářským cyklem v zemích EU, druhý je důsledkem předchozího přílivu přímých zahraničních investic. Zisky zahraničních investorů zatěžují běžný účet buď přes výplatu dividend nebo skrze reinvestované zisky. Jistě se opět objeví poznámky, že reinvestované zisky uměle nafukují schodek běžného účtu. Jako protiargumenty lze ovšem uvést fakt, že zahrnutí reinvestovaných zisků je obvyklým metodickým standardem a měřítka stability ekonomiky opírající se o výši deficitu běžného účtu s tímto faktem počítají a v případě poklesu atraktivity české ekonomiky se může snadno poměr reinvestovaných zisků a výplaty dividend obrátit (více v komentáři
Platební bilance: diskuse o "nafouknutém" schodku běžného účtu).
Důležitější než samotná výše schodku běžného účtu je porovnání s druhou stranou platební bilance, finančním účtem. Ten také zahrnuje reinvestované zisky (na účtu přímých zahraničních investic), takže bychom stejně dobře mohli tvrdit, že tyto reinvestice uměle nafukují příliv investic, což ovšem obvykle nezazní. Loni podruhé od roku 1993 přebytek na finančním účtu nepokryl schodek běžného účtu. Prvním případem byl rok 1997. Na rozdíl od roku měnové krize ovšem příznivé hodnoty vykazují ostatní obvykle sledovaná kritéria stability (poměr zahraničního dluhu k HDP, dluhové služby k HDP a vývozu či krytí dovozu devizovými rezervami). Zcela rozdílná je také struktura financování schodku běžného účtu, tj. skladba finančního účtu. Hrozby měnovými krizemi odvozené z rostoucího schodku běžného účtu jsou prozatím neopodstatněné. Skutečnost, že dochází k prohlubování vnější nerovnováhy je ovšem i po zohlednění reinvestovaných zisků zřejmá. Pro letošní rok očekáváme schodek běžného účtu opět na úrovni 7 % HDP. Zároveň ovšem předpokládáme návrat k přebytku finančního účtu převyšujícího schodek běžného účtu, což by mohlo vést ke korekci kurzu koruny.
David Marek, Patria Online