Pokusme se dnes odhlédnout od tak často diskutovaných trhů ve Spojených státech a zaměřme svojí pozornost na případ, který nejenom přilákal ohromné množství mediálního humbuku, ale současně slouží jako modelový příklad evropské byrokracie a zkostnatělosti - Ryanair Plc vs. Evropská komise. Dnešek je pro výše uvedenou společnost relativně zlomovým - evropská komisařka pro otázky dopravy Loyola De Palacio dnes rozhoduje, zda označí belgickou subvenci firmě Ryanair Plc jako nezákonnou a stanoví tak významný precedens pro budoucí fungování trhu nízkorozpočtových leteckých společností (v mezidobí toto rozhodnutí opravdu padlo - daná pomoc je podle Evropské komise nezákonná, Ryanair musí část vracet).
De facto tak komisařka de Palacio postaví mimo zákon snížené přistávací poplatky pro Ryanair Plc na belgickém letišti Charleroi blízko Bruselu, přinutí firmu platit více za služby pozemního personálu, zkrátí dobu pro čerpání uvedených úlev z 15 let na 3 a přikáže Ryanair Plc vrátit miliony euro v poskytnutých subvencích. Jaké tedy jsou podmínky, které si Ryanair Plc dojednal s letištěm a které EK tak strašně leží v žaludku ? :
*Ryanair Plc platí přistávací poplatek (landing fee) ve výši 1 euro za každého pasažéra. To představuje cca polovinu toho, co nakazuje belgická vyhláška.
*Firma obdržela 1 milion euro jako podporu při najímání a vyškolení personálu. Daná částka může být také použita na úhradu ubytování a ostatních náklad daného personálu.
*Firma dále dostane 160,000 euro za každou novou otevřenou trasu operovanou z letiště Charleroi, maximum je stanoveno na 3 trasách na jeden letoun.
*Letiště bude dále kompenzovat firmě ztráty vzniklé z možné budoucí změny daňového režimu v Belgii nebo ze změny otevíracích hodin letiště.
Tolik tedy podmínky, které si Ryanair Plc vyjednal - v rámci volné hospodářské soutěže - jednak s belgickými autoritami, jednak s letištěm samotným. Na tom není nic špatného - nikdo přece dané letiště nenutil na tyto podmínky přistoupit a nikdo přece belgické administrativě nedržel pistoli u hlavy, aby souhlasila. Naopak - oblast okolo Charleroi je bývalou ocelářskou oblastí, trpící velkou mírou nezaměstnanosti. Ryanair Plc zde vytvořil 3,000 pracovních míst, z letiště provozuje lety denně a za loňský rok odbavil v Charleroi 95% z 1.8 milionu pasažerů. Samá "pozitiva a sociální jistoty".
Současně však tímto krokem Ryanair Plc nepochybně šlápl na palec tzv. "flag carriers" - velkým leteckým společnostem, v mnoha případech s majoritním vlastnickým posílem státu, které operují na hlavních letištích Evropy a létají za "normální" ceny. Tyto společnosti jsou nyní pod obrovským tlakem - a) díky poklesu zájmu o leteckou dopravu obecně, především však po 11. září 2001 a po posledních peripetiích s rušením letů do USA, b) díky rostoucí konkurenci právě ze strany nízkorozpočtových leteckých společností - a snaží se tak snížit náklady resp. Vydělat kde to jenom jde. Evidentně však v tomto boji sahají i po jiných než čistě tržních zbraních - ingerence jednotlivých států a "neviditelná" ruka lobby těchto velkých leteckých přepravců je více než patrná.
Samotná výše pokuty resp. Objem peněz, které Ryaniar Plc bude muset vrátit, firmu rozhodně nepoloží. Navíc je velmi pravděpodobné, že firma bude dané rozhodnutí rozporovat a minimálně tak dosáhne oddálení konečného verdiktu. Celá kauza je však z pohledu volné soutěže mnohem nebezpečnější a zavání rovnostářstvím (skoro se chce řict, že EK studovala metody naší vlády):
*nízkorozpočtové aerolinie zavedly obchodní model, který je funkční a zaplnil mezeru na trhu. Házet jim proto klacky pod nohy jenom z titulu "většího klacku" na straně velkých dopravců je na pováženou.
*Ryaniar Plc a jemu podobné firmy létají na letiště, kam velcí přepravci létat nechtějí. Jednak díky dopravní obslužnosti (jedná se o letiště dále od center měst), jednak díky jejich kapacitě. Menší dopravci jsou však s těmito letišti spokojeni a vytváří zde pracovní místa.
*Konkurence velkým dopravcům konečně do segmentu letecké dopravy vnesla trochu rozruchu a rozhýbala stojaté vody především cen letenek. To vedlo k jejich přiblížení širšímu počtu pasažerů a celkovému zatraktivnění této formy cestování. Proč za to chce EK nízkorozpočtové přepravce penalizovat ?
A tak dále. Nebyl by problém nalézt další argumenty, které dnešní rozhodnutí EK staví do minimálně zvláštního světla. Jestli je toto způsob, jak se v Evropě bude řešit konkurenční boj, mámě se po 1. květnu 2004 na co těšit!
Vaše názory uvítáme …
Petr Žabža, Patria Direct