Průchodnost tzv. Hausnerova plánu výdajových škrtů v parlamentu se po posledních vládních úpravách stává ještě více diskutabilní.
Vypsání předčasných voleb po případném parlamentním neúspěchu Hausnerova plánu nelze vyloučit. Přesto považujeme za pravděpodobnější, že Hausnerův plán nakonec parlamentem v redukované formě projde a volby budou až v roce 2005.
Poté, co polská vláda nejprve v polovině ledna po jednání s odbory změkčila svůj původní plán na úsporu vládních výdajů v letech 2004-2007 (tzv. Hausnerův plán), dočkaly se trhy dalšího nemilého překvapení. Vláda rozhodla, že předpokládané úspory v sociálních výdajích přesune v ještě větší míře za rok 2005 (viz tabulka).
Přestože ministr hospodářství Hausner přislíbil dodatečné úspory ve státní administrativě (ovšem bez uvedení potřebných detailů), je jasné, že přesunutím většiny úspor za rok 2005 učinila vládnoucí levicová SLD z Hausnerova plánu jen málo atraktivní zboží pro opozici. Bez hlasů opozice, zejména pak středo-pravicové Občanské platformy (PO), která se dosud vůči Hasnerovu plánu vyjadřovala pozitivně, však minoritní vláda příslušně zákony v parlamentu neprosadí. Dodejme, že premiér Miller navíc pohrozil, že kolaps Hausnerova plánu v parlamentu povede k předčasným volbám.
Nyní tedy bude vše záležet na politické taktice opoziční PO. Pokud vyhodnotí, že je pro ni výhodnější svůj nástup k moci urychlit, nebude pro Hausnerův plán hlasovat a dojde k předčasným volbám (patrně na podzim 2004). Nicméně podle našeho názoru mírně pravděpodobnější však v tuto chvíli zůstává i nadále varianta, že se PO i s poslední verzí Hausnerova plánu smíří. PO by tak mohla nechat vládu dožít až do roku 2005 s tím, že by zodpovědnost za výdajové škrty nakonec stejně padla na současnou vládu.
Odklad úspor za rok 2005 má přitom ještě další dimenzi. Původní Hasnerův plán počítal s tím, že díky výdajovým škrtům se v roce 2005 podaří udržet vládní dluh těsně pod ústavní hranicí 55 % HDP. Pokud bude Hausnerův plán přijat v poslední zveřejněné verzi, je velmi pravděpodobné, že dluh překročí letos 55 % HDP. Podle zákona by pak překročení hranice 55 % HDP v roce 2004 by mělo vést k sestavení takového rozpočtu, jenž zajistí, že vládní dluh poklesne v roce 2006 zpět pod 55% HDP.
Jedinou nadějí, která by tak mohla překročení hranice 55 % odvrátit zůstává hospodářský růst. Ten by však musel být výrazně nad 5 %, aby zbrzdil rychlý růst relativní výše vládního zadlužení. Vláda tedy bude podle našeho názoru vládní dluh redukovat tím, že přejde na mírnější účetní standarty EU ESA95. V každém případě však počítáme s tím, že nutnost řešit uvedený problém přinese další nárůst politické nejistoty a to zejména v posledním čtvrtletí roku 2004, kdy se bude schvalovat rozpočet na rok 2005.
Z výše uvedeného je zřejmé, že scénář předčasných voleb nelze vyloučit. Vypsání předčasných voleb by nepochybně způsobilo další nárůst nejistoty, což by se minimálně krátkodobě odrazilo ve slabším kurzu zlotého i nižších cenách dluhopisů. V dlouhodobém horizontu by však předčasné volby mohly být dokonce pozitivním řešením. Z voleb by totiž mohla jako vítěz vzejít středo-pravicová koalice, které by měla silnější mandáte propad veřejných financí zastavit. Alespoň předvolební preference tomu nasvědčují.
Jan Čermák
ČSOB, Investiční výzkum