Ošidná otázka. Její odpověď je pro každého jiná. Bydlíte v bytě s regulovaným nájmem? Kouříte? Nemáte děti? Propočty dopadů na fiktivní průměrné domácnosti jsou sice podobně užitečné jako informace o průměrné mzdě, nicméně představují tu nejméně špatnou z jednoduchých cest, jak nastínit alespoň v hrubém měřítku kvantitativní dopady.
Vezměme tedy za příklad "průměrnou" tříčlennou rodinu. Na základě průměrných výdajů domácností s dětmi ze statistiky rodinných účtů v loňském roce (1.-3. čtvrtletí), změn daňových sazeb a odhadu změn regulovaných cen, lze odhadnout, že uvedená opatření by měla měsíční čisté peněžní výdaje naší rodiny zvýšit o 499 Kč (roční výdaje o 5 990 Kč). Z toho 401 Kč (ročně 4 811 Kč) padne na vyšší spotřební daně a přesuny mezi sníženou a základní sazbou DPH. Uvedené údaje ovšem platí pro domácnosti, jichž se nebude týkat zvýšení regulovaného nájemného. Pokud projde kompromis ministra financí a ministra pro místní rozvoj a regulované nájemné poskočí o 10 % již letos v září, zvýší se celková čistá peněžní vydání domácností těšících se z regulovaného nájmu o 824 Kč měsíčně (za celý letošní rok tedy o 7290, počítáme-li s vyšším nájemným až od září).
Na druhou stranu se rodin s dětmi týká zvýšení odpočtu na dítě z daňového základu. Naše rodina s pouhým jedním dítkem na tom ovšem jmění nevydělá. Zaměstnanci s průměrnou mzdou (když už tedy vše průměrujeme) ponechá vláda v kapse o 34 Kč více z měsíčního platu. Ročně to dělá 408 Kč. Nemáte-li ani to jedno dítko, můžete se letos těšit jen z levnějšího kafe a čokolády (ovšem jen doma v kavárně a cukrárně by se vám prodražily).
Je evidentní, že část reformy veřejných rozpočtů, která se týká života domácností zaměstnanců (s dětmi i bez dětí), letos nebude fiskálně neutrální. Rodinné rozpočty si letos můžou do kolonky příspěvek na rozpočtovou reformu + cenová deregulace připsat zhruba pět až sedm tisíc. Reforma byla, a stále je, nevyhnutelná, není ale špatné vědět, kolik jsem na ní přispěl.
David Marek