Zatímco v ostatních národech jsou hrátky s nulovou sazbou u nejvyšších příjmů a podobné věci výsadou několika málo profesorů na universitách, jsou ve slovanských národech předmětem vážných diskuzí novinářů a politiků. Některé slovanské národy dokonce tomuto kouzlu i podlehly, například Slovensko se tomu, rovnou daní z příjmu fyzických osob, velmi přiblížilo. Rozdíl mezi nulovou a devatenáctiprocentní daní totiž není až tak podstatný.
Slováci se zřejmě domnívají, že zbytek zeměkoule bude s otevřenou pusou žasnout, jak se slovenská ekonomika rozletí ke světlým zítřkům a pomau již počítají, kdy předeběhnou jednotlivé země zhnilé Evropské unie. Doufejme, že to nebude, pouze s jinými pánybohy (Friedman místo Marxe), jako to bylo u slovanských národů již v minulých letech. Světlé zítřky nepřišly, pouze se stále více smrákalo, až se celý systém zhroutil.
Zatím zeměkoule pouze žasně, jak vyvolený národ Slováků dává dohromady státní rozpočet. U příjmů 250 mld. slovenských kotun činil deficit nejprve 60 mld., teď se upřesnil na 80 mld. korun. České příjmy jsou trojnásobné, tedy jako by český defizit dle slovenských poměrů činil 240 mld, místo skutečných 115 mld. Ale tak to bývá, když se sníží daně.
Čili kupme si lístky do první řady a sledujme pozorně představení "Daňaři všech zemí, sledujte Slováky a učte se!".
Rilev
Rusové zavedly rovnou daň ve býši 13 procent a zdá se, že to jejich ekonomice velmi prospělo. Prospělo to i státnímu rozpočtu jež se z hodnoty kolem 9 procent HDP vyšplhal někam na 15 procent. Což je i tak unikátně malá hodnota. problémem Slovenska je , ale ta skutečnost, že sazba 19 procent je dosti vysoká, zejména pro nízké příjmy, proto by časem bylo lepší kdyby klesla. Co se týče výdajů je samozřejmě třeba je snížit neb schodek znamená budoucí daně.
Hynek