Razantní růst HDP v ČR (3,6%) vykázal mírné zpomalování koncem minulého roku. Důsledky globální recese minulého roku se podle Evropské komise projeví v letošním výkonu naší ekonomiky (3,4%), v roce 2003 se však růst HDP opět zvýší (+3,9%). Evropská komise zveřejnila i další makroekonomické výhledy pro ČR a naznačila možná rizika.
Ekonomický růst bude letos i příští rok ovlivněn vývojem vnějšího sektoru. Dynamika exportu a importu letos zaznamenává pokles, v roce 2003 by se však měla obnovovat. Pozitivně působící vývoj směnných relací bude ovlivňovat obchodní bilanci, která se zlepší. také by měl poklesnout i deficit běžného účtu platební bilance. Domácí poptávka bude i nadále klíčovou pro ekonomický růst ČR. Růst investic podpořen ze zahraničí zvyšuje produkční kapacity ekonomiky, což by mělo vést k růstu produktivity práce, posílit konkurenceschopnost ekonomiky a ve svém důsledku posílit nárůst mezd a tedy i poptávku. Úloha veřejných výdajů na HDP zůstane stabilní.
Inflační tlaky v ČR jsou naštěstí omezené: ceny ropy v průměru klesají, reálné mzdy rostou v souladu s produktivitou a silná koruna tlumí dopady domácích tlaků. Koncem roku 2003 by inflace měla spadnout až k 3,3%.
Nezaměstnanost minulý rok vzrostla na 8,9%. Z hlediska budoucího vývoje bude důležité pokračování restrukturalizace velkých a neefektivních podniků, zejména v ocelářství a těžkém průmyslu, nezaměstnanost se tedy udrží na vysoké úrovni. zajímavé je, že ekonomický růst nepomáhá v ČR tlačit nezaměstnanost na nižší hladinu, nevytváří se dostatek pracovních příležitostí.
Fiskální složka HDP nepůsobí podstatně na ekonomický růst naší země. Vládní deficit byl minulý rok nižší v poměru k HDP (5,5%) než se očekávalo (7%). Očekává se, že letos podíl vzroste na 6,6% a v roce 2003 poklesne zpátky na 6%. Značná část deficitu je způsobena náklady na restrukturalizaci podniků a EK ji tak považuje za nevyhnutelnou.. Nicméně nedostatek reformního úsilí v oblasti mandatorních výdajů je kritiky hodný, stejně jako některé plánované nové výdaje.
EK identifikuje 3 základní faktory ovlivňující negativně jinak uspokojivý růst HDP. Za prvé je to právě fiskální pozice – strukturální deficity rozpočtu posledních letech limitují účinnost automatických stabilizátorů. Druhým problémem je nezaměstnanost, především fakt, že ekonomický růst nekoreluje s tvorbou pracovních míst, může podstatně ovlivnit trh práce ve světle nadcházející další restrukturalizace průmyslu. Nakonec i Evropskou komisi zaujala naše příliš silná koruna ohrožující ekonomický růst.
Tabulka: vývoj hlavních ekonomických indikátorů v ČR (2002, 2003 prgnóza EK)
| |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
|
HDP ve stálých cenách (růst %) |
2,9 |
3,6 |
3,4 |
3,9 |
|
Příspěvek k růstu HDP (%) |
|
|
|
|
|
domácí poptávka |
2,2 |
4,2 |
4,3 |
4,3 |
|
tvorba zásob |
1,7 |
1,9 |
-0,4 |
-0,1 |
|
čistý export |
-1,1 |
-2,4 |
-0,5 |
-0,3 |
|
Inflace (prům. CPI) |
3,9 |
4,7 |
3,9 |
3,5 |
|
Nezaměstnanost (%) |
8,8 |
8,9 |
8,8 |
8,6 |
|
Deficit SR (% HDP) |
-3,3 |
-5,5 |
-6,7 |
-6,0 |
|
Obchodní bilance (% HDP) |
-6,2 |
-5,8 |
-5,3 |
-4,8 |
|
Běžný účet PB (% HDP) |
-5,6 |
-4,7 |
-4,5 |
-4,1 |
Radim Krejčí