Jak se to vezme. V meziměsíčním srovnání se podle našich prognostických propočtů cenová hladina sníží o dvě desetiny procenta. Ovšem v meziročním srovnání by se ceny měly zvýšit o tři desetiny procenta. Tato zvláštní konstelace rostoucí meziroční inflace (resp. skok z deflace do inflace) při meziměsíčním poklesu cen má svou příčinu ve výrazném poklesu cenového hladiny loni v září (-0,5%).
V září se okruh hlavních hybatelů cenového indexu zúžil na dva: potraviny a rekreace. Září je měsícem s jediným významným sezónním efektem, za to mimořádně silným. Služby cestovních kanceláří loni i předloni v září klesly o 20%. Kdyby zbytek cen zboží ve spotřebním koši stagnoval, propadla by se cenová hladina v důsledku tohoto sezónního efektu o půl procenta. Opačným způsobem ovšem do vývoje cenové hladiny zasáhly potraviny. Průběžné týdenní průzkumy cen potravin prováděné ČSÚ naznačují poměrně výrazné zdražení zejména vepřového, drůbeže, másla, brambor a zeleniny.
Podle našeho odhadu by se v září měla cenová hladina definitivně odpoutat od deflace. V říjnu sice klesly ceny zemního plynu pro domácnosti, opačným způsobem ovšem do inflačního vývoje zasáhne stažení desetníků a dvacetníků z oběhu. Výrazný impuls potom čeká inflaci v lednu díky změnám v nepřímých daních. Za půl roku by se mohla inflace pohybovat kolem 2,5% a za rok dokonce nad 3%.
David Marek