Sucho jako přírodní katastrofa má obtížněji vyčíslitelné ekonomické dopady, než například povodeň, požár či hurikán. Nicméně negativní dopad na hospodářství je i přes některé pozitivní jevy (viz prodej chlazených nápojů či klimatizačních jednotek) zřejmý. Nejviditelnější škody jsou patrné v zemědělství. ČSÚ odhadl meziroční pokles sklizně obilovin na 13,3%. Sucho se ovšem dotkne také živočišné výroby, například nižší dojivostí krav a horší kvalitou píce. Vysychající řeky a špatná kvalita vody v rybnících patrně ovlivní také rybolov. Zemědělství se přitom podílí na HDP zhruba 5%. Vysychající řeky a vedrem ohýbané koleje zase činí problémy v dopravě, která se na HDP podílí asi 10%.
V ostatních sektorech sice vedro ztěžuje pracovní podmínky, patrně ovšem nepovede ke znatelným výpadkům produkce. Naopak některá odvětví, například energetika, pohostinství, potravinářství (výroba piva a chlazených nápojů), si mohou dokonce polepšit. Výpadky zemědělské produkce mohou vést ke zvýšeným dovozům (samozřejmě tam, kde neexistovaly výrazné přebytky domácí produkce) a také tímto způsobem prohloubit dopad na hrubý domácí produkt. Celkový negativní dopad na HDP patrně nepřekročí řád desetin procentního bodu, počítat by se s ním ovšem mělo. Navíc není suchým dnům konec. Předpověď počasí pro ČR na období od 11.8.2003 do 10.9.2003 vypracovaná Českým hydrometeorologickým ústavem není příliš příznivá. Uvedené období bude jako celek srážkově podprůměrné, teplotně nadprůměrné.
Katastrofální sucha se Evropě nevyhýbaly ani v předchozích letech. Následující tabulka obsahuje seznam všechna sucha za poslední čtvrtstoletí zaznamenaná Centrem pro výzkum katastrof (CRED) při univerzitě v Lovani. K vyčíslení škod v procentech HDP byly použity databáze Mezinárodního měnového fondu. Nejhůře postihlo sucho Rumunsko, kde v roce 2000 způsobilo zhruba 40procentní výpadek sklizní a podle americké vládní agentury NOAA to mělo být největší rumunské sucho za posledních sto let. Ve stejném roce postihlo sucho také Bosnu a Hercegovinu. Agentury psaly o nejhorší katastrofě za posledních 120 let a poklesu sklizně o 50-70%. V podobném rozsahu bývá odhadován dopad sucha v Litvě v roce 1992.
David Marek