Tržní pozice bank se často měří na základě jejich podílu na celkových aktivech bankovního sektoru a na celkových depozitech klientů. V tomto článku se věnujeme vývoji tržní pozice tří největších domácích bank v roce 2002. Vycházíme z dat a metodologie České národní banky, která je založena na českých účetních standardech. Podíly vyjadřují tržní pozice mateřské banky společně s dceřinými stavebními spořitelnami, nikoliv tedy pozice celých bankovních skupin.
Z níže uvedeného grafu vyplývá, že z hlediska velikosti banky (jejích aktiv), zaznamenaly ČSOB a Česká spořitelna nárůst svých tržních podílů, Komerční banka naopak svoji pozici v roce 2002 oslabila a klesla na třetí místo za Českou spořitelnu. Komerční banka totiž v minulém roce splatila přes 10 mld. Kč dluhopisů emitovaných v roce 1997 a také o více než 6 mld. Kč omezila své financování na mezibankovním trhu. Je třeba připomenout, že banky v současné době mají problém spíše s umístěním volných finančních zdrojů než s jejich získáváním. Pokles objemu zdrojů (které jsou vzhledem ke klientským vkladům relativně drahé) proto nelze chápat jako čistě negativní zprávu.
Zdroj: ČNB, banky, Patria Finance
Další graf ukazuje, že to byla naopak Komerční banka, která si dokázala meziročně udržet svůj tržní podíl na klientských depozitech (i když průběh roku naznačoval také spíše jeho pokles). ČSOB i Česká spořitelna zaznamenaly loni pokles tržních podílů, u České spořitelny to bylo do značné míry způsobeno rušením anonymních vkladů, což částečně vedlo k výběrům hotovosti (9 % z objemu zrušených anonymních vkladů, 9 mld. Kč) či k převádění těchto depozit do jiných produktů skupiny (podílové fondy, životní pojištění, atd. – 13 %, 13 mld. Kč). Pokles tržní pozice bank v klientských depozitech se předpokládal a také předpokládá do budoucna mj. kvůli relativně agresivní politice (mediální i cenové) některých menších bank, které se snaží výrazněji penetrovat trh a získávat nové klienty.
Zdroj: ČNB, banky, Patria Finance
Jan Hájek