Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Má Evropa jiný model kapitalismu než USA?

Má Evropa jiný model kapitalismu než USA?

25.2.2003 13:45
Autor: 

Ekonomický růst jak v Evropě tak ve Spojených státech v posledních dvou letech velmi zaostává za „horečkou“ devadesátých let. Hlavním důvodem je propad investic, které se po stratosférickém růstu 90. let taženém především růstem cen akcií, vracejí na normální úroveň. Stojí snad za připomenutí, že Alan Greenspan označil náladu na trzích za „iracionální “ již před plnými šesti lety, kdy burzovní index DowJones byl na úrovni 6,500 bodů. Index ovšem v lednu 2000 dosáhl úrovně téměř 12,000 bodů a i dnes, po obrovském propadu, se index DowJones pohybuje okolo 8,000 bodů.

Obrázek doplňují informace o akcelerující vlně bankrotů v USA: zatímco během 90. let nedošlo k žádnému masivnímu bankrotu, v roce 2001 zbankrotovaly dvě firmy s aktivy nad 20 miliard dolarů. Za sedm měsíců roku 2002 došlo ji k dalším pěti obrovským bankrotům, když v tom posledním, WorldComu, zbankrotovala firma s aktivy v hodnotě vyšší než 100 miliard dolarů. Poslední kroky například General Electric (snaha o větší transparentnost a rozdělení skupiny GE Capital do 4 divizí) svědčí o tom, že ani největší americké firmy si nejsou zcela jisté tím, že se nemohou nakazit „enronitidou“, tj. nakažlivou obavou investorů z firem s neprůhledným účetnictvím.

Evropa, a především tzv. eurozóna, se nachází v delikátní situaci. Její ekonomická výkonnost zaostávala v 90. letech za USA tak výrazně, že představitelé EU přijali tzv. lisabonskou strategii "dohnání a předehnání" konkurenceschopnosti USA během dekády. Zároveň se však Evropa držela svého "sociálně tržního modelu" v naději, že konkurenceschopnost a sociální stát půjdou dohromady. Nyní je evidentní, že řada představitelů EU cítí jistou satisfakci z amerických potíží. Na druhé straně vzbuzují americké problémy obavy. Evropská ekonomika právě prochází zdlouhavou stagnací a velmi by ji pomohl růst poptávky v USA. Dalším důvodem obav v Evropě je skutečnost, že celá řada evropských firem se snažila napodobit americký způsob správy korporací a stále více firem se ve svém financování spoléhá na kapitálový trh, tak jak je běžné v USA. Snaha EU o zvýšení konkurenceschopnosti mezitím přinesla ovoce v nečekané oblasti: evropské vlády zjišťují, že institucionální změny v rámci EU je omezují v jejich snahách zasahovat do tržních mechanismů, jak byly zvyklé dříve. Německá vláda se tak například musela smířit s bankrotem hned několika firem o jejichž záchranu se snažila, například strojírenského konglomerátu Babcock Borsing, stavební firmy Phillipp Holzmann či mediálního impéria Kirch. Vývoj v USA i v eurozóně nasvědčuje tomu, že první dekáda 21. století se bude výrazně lišit od 90. let století minulého. V určitém smyslu je to jen žádoucí: nikomu se nebude stýskat po éře rychle expandujících konglomerátů, které nakonec posloužily k zbohatnutí spíš svým šéfům, než komukoliv jinému. V jiných ohledech by ale ztráta paradigmatu ekonomické politiky 90. let byla neuvážená. Například se lze obávat, že řada politiků si již dnes nalézá až příliš snadné výmluvy, proč není nutné pečovat o vyrovnané rozpočty, nízkou inflaci či proč je možné odkládat nepopulární kroky.

Vývoj na kapitálových trzích za poslední rok ukazuje, že soukromé trhy mají tendenci přehánět jak optimismus, tak někdy i pesimismus, kdy i malé problémy vedou k masivním výprodejům a poklesu cen. Nicméně, vlády nejsou o nic odolnější vůči panice, zvláště pokud cítí tlak veřejnosti. Je otázkou, do jaké míry současné „stimulační“ snahy prezidenta Bushe skutečně americké ekonomice pomohou a do jaké míry jen povedou k vyšším schodkům. Obdobně by se evropským politikům dlouhodobě nevyplatilo opustit tak těžce vybojované zásady uváženého rozpočtového a měnového hospodaření, ztělesněné Paktem stability a růstu a nezávislostí Evropské centrální banky.

Ondřej Schneider Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
25.2.2018
10:30Víkendář: Morawiecki o hrozbě z Ruska, slábnoucí Evropě a nejlepší pomoci uprchlíkům
24.2.2018
18:20Project Syndicate: Vězni amerického snu
12:41Čtyři trendy v ETF fondech, které je prý dobré sledovat
8:57Víkendář: Čekají nás divoká léta, hrozí infokalypsa
23.2.2018
22:00Americké trhy zakončily týden silným růstem
18:44Perly týdne: Extrémní akciový optimismus a země euroskeptiků v rukou velmocí
17:54Pravicově levicoví islamofobní sluníčkáři
17:45Akcie firmy Snap pohořely kvůli tweetu americké hvězdy z reality show
17:26Prahu dnes do mínusu stáhla Erste, vítězem týdne je Pegas
17:04Marek Trúchly: Pohyby amerického indexu růstový trend moc neznačí (video)
17:02Obavy z Fedu na závěr týdne ustupují. Výnosy klesají a to dolaru nesvědčí  
16:48ČEZ, a. s.: Skupina ČEZ podepsala smlouvu na prodej bulharských aktiv se společností Inercom
16:34Jan Kovalovský o tipu, jak investovat do atraktivních evropských bank a jejich dividend
15:51Politico: Kvůli rozšíření Dukovan Česko riskuje hněv EU
15:27Čína převzala kontrolu nad pojišťovnou Anbang
14:30Na trh se vrací stín dvojích deficitů, obávat bychom se ale měli hlavně Fedu
12:53Bulharská ministryně energetiky končí kvůli obchodu s bulharskými aktivy ČEZ
12:23Italské volby se blíží: Jak mohou dopadnout na trhy?
11:57Dvě tváře umělé inteligence
11:19Evropské akcie lehce rostou, trh vstřebává výsledky Valeo a RBS

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data