Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Má Evropa jiný model kapitalismu než USA?

Má Evropa jiný model kapitalismu než USA?

25.2.2003 13:45
Autor: 

Ekonomický růst jak v Evropě tak ve Spojených státech v posledních dvou letech velmi zaostává za „horečkou“ devadesátých let. Hlavním důvodem je propad investic, které se po stratosférickém růstu 90. let taženém především růstem cen akcií, vracejí na normální úroveň. Stojí snad za připomenutí, že Alan Greenspan označil náladu na trzích za „iracionální “ již před plnými šesti lety, kdy burzovní index DowJones byl na úrovni 6,500 bodů. Index ovšem v lednu 2000 dosáhl úrovně téměř 12,000 bodů a i dnes, po obrovském propadu, se index DowJones pohybuje okolo 8,000 bodů.

Obrázek doplňují informace o akcelerující vlně bankrotů v USA: zatímco během 90. let nedošlo k žádnému masivnímu bankrotu, v roce 2001 zbankrotovaly dvě firmy s aktivy nad 20 miliard dolarů. Za sedm měsíců roku 2002 došlo ji k dalším pěti obrovským bankrotům, když v tom posledním, WorldComu, zbankrotovala firma s aktivy v hodnotě vyšší než 100 miliard dolarů. Poslední kroky například General Electric (snaha o větší transparentnost a rozdělení skupiny GE Capital do 4 divizí) svědčí o tom, že ani největší americké firmy si nejsou zcela jisté tím, že se nemohou nakazit „enronitidou“, tj. nakažlivou obavou investorů z firem s neprůhledným účetnictvím.

Evropa, a především tzv. eurozóna, se nachází v delikátní situaci. Její ekonomická výkonnost zaostávala v 90. letech za USA tak výrazně, že představitelé EU přijali tzv. lisabonskou strategii "dohnání a předehnání" konkurenceschopnosti USA během dekády. Zároveň se však Evropa držela svého "sociálně tržního modelu" v naději, že konkurenceschopnost a sociální stát půjdou dohromady. Nyní je evidentní, že řada představitelů EU cítí jistou satisfakci z amerických potíží. Na druhé straně vzbuzují americké problémy obavy. Evropská ekonomika právě prochází zdlouhavou stagnací a velmi by ji pomohl růst poptávky v USA. Dalším důvodem obav v Evropě je skutečnost, že celá řada evropských firem se snažila napodobit americký způsob správy korporací a stále více firem se ve svém financování spoléhá na kapitálový trh, tak jak je běžné v USA. Snaha EU o zvýšení konkurenceschopnosti mezitím přinesla ovoce v nečekané oblasti: evropské vlády zjišťují, že institucionální změny v rámci EU je omezují v jejich snahách zasahovat do tržních mechanismů, jak byly zvyklé dříve. Německá vláda se tak například musela smířit s bankrotem hned několika firem o jejichž záchranu se snažila, například strojírenského konglomerátu Babcock Borsing, stavební firmy Phillipp Holzmann či mediálního impéria Kirch. Vývoj v USA i v eurozóně nasvědčuje tomu, že první dekáda 21. století se bude výrazně lišit od 90. let století minulého. V určitém smyslu je to jen žádoucí: nikomu se nebude stýskat po éře rychle expandujících konglomerátů, které nakonec posloužily k zbohatnutí spíš svým šéfům, než komukoliv jinému. V jiných ohledech by ale ztráta paradigmatu ekonomické politiky 90. let byla neuvážená. Například se lze obávat, že řada politiků si již dnes nalézá až příliš snadné výmluvy, proč není nutné pečovat o vyrovnané rozpočty, nízkou inflaci či proč je možné odkládat nepopulární kroky.

Vývoj na kapitálových trzích za poslední rok ukazuje, že soukromé trhy mají tendenci přehánět jak optimismus, tak někdy i pesimismus, kdy i malé problémy vedou k masivním výprodejům a poklesu cen. Nicméně, vlády nejsou o nic odolnější vůči panice, zvláště pokud cítí tlak veřejnosti. Je otázkou, do jaké míry současné „stimulační“ snahy prezidenta Bushe skutečně americké ekonomice pomohou a do jaké míry jen povedou k vyšším schodkům. Obdobně by se evropským politikům dlouhodobě nevyplatilo opustit tak těžce vybojované zásady uváženého rozpočtového a měnového hospodaření, ztělesněné Paktem stability a růstu a nezávislostí Evropské centrální banky.

Ondřej Schneider Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.

Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
24.6.2017
8:54Víkendář: Byl Lenin německým agentem?
7:28Co si myslí o budoucnosti EU elity a běžní lidé?
23.6.2017
22:02Hlavní indexy na Wall Street jen mírně zpevnily; VIX opět pod 10
18:28Ropa, akcie a výhled příliš hezký na to, aby byl pravdivý
17:46Akciová Praha uzavřela ztrátový týden. Index PX ztratil procento a vzdaluje se hranici 1 000 bodů
17:22Forbes: Nový žebříček 50 nejbohatších Američanů. Každý průměrně vlastní 14,4 miliardy dolarů
17:20Lukáš: Věřím ve stabilizaci ropy, Shell by mohl být dobrou příležitostí (video)
17:14Týden technicky: Euru se tento týden podařilo ubránit pozice na páru s dolarem i korunou
16:46Auditor: 18 z 20 klíčových čínských státních firem nadhodnocovalo tržby
16:41Euro končí týden růstem, koruna stagnací  
16:28Týden na měnách: Nejednotná BoE mává s librou  
15:14Co s boomem v bydlení? Rizika nevidí jen v Česku
13:22Londýnské banky dál přesunují lidi do Evropy, ECB nově chce víc dohledu nad clearingem
12:14Maloja Investment SICAV a.s.: Zveřejňuje Výroční zprávu za období od 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016
12:14Proč je cena ropy nejníž od listopadu 2016  
11:17Evropa i na konci týdne mírně v záporu, komoditním titulům se ale daří
11:09Evropa není supermarket, vzkazuje Macron i do Česka
10:52Euro potěšila data, libru další jestřábí komentář  
10:44Růst v eurozóně se po šesti letech dostává na 2 %
9:12Rozbřesk: Boj za vyšší mzdy je v plném proudu

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data