Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Má Evropa jiný model kapitalismu než USA?

Má Evropa jiný model kapitalismu než USA?

25.2.2003 13:45
Autor: 

Ekonomický růst jak v Evropě tak ve Spojených státech v posledních dvou letech velmi zaostává za „horečkou“ devadesátých let. Hlavním důvodem je propad investic, které se po stratosférickém růstu 90. let taženém především růstem cen akcií, vracejí na normální úroveň. Stojí snad za připomenutí, že Alan Greenspan označil náladu na trzích za „iracionální “ již před plnými šesti lety, kdy burzovní index DowJones byl na úrovni 6,500 bodů. Index ovšem v lednu 2000 dosáhl úrovně téměř 12,000 bodů a i dnes, po obrovském propadu, se index DowJones pohybuje okolo 8,000 bodů.

Obrázek doplňují informace o akcelerující vlně bankrotů v USA: zatímco během 90. let nedošlo k žádnému masivnímu bankrotu, v roce 2001 zbankrotovaly dvě firmy s aktivy nad 20 miliard dolarů. Za sedm měsíců roku 2002 došlo ji k dalším pěti obrovským bankrotům, když v tom posledním, WorldComu, zbankrotovala firma s aktivy v hodnotě vyšší než 100 miliard dolarů. Poslední kroky například General Electric (snaha o větší transparentnost a rozdělení skupiny GE Capital do 4 divizí) svědčí o tom, že ani největší americké firmy si nejsou zcela jisté tím, že se nemohou nakazit „enronitidou“, tj. nakažlivou obavou investorů z firem s neprůhledným účetnictvím.

Evropa, a především tzv. eurozóna, se nachází v delikátní situaci. Její ekonomická výkonnost zaostávala v 90. letech za USA tak výrazně, že představitelé EU přijali tzv. lisabonskou strategii "dohnání a předehnání" konkurenceschopnosti USA během dekády. Zároveň se však Evropa držela svého "sociálně tržního modelu" v naději, že konkurenceschopnost a sociální stát půjdou dohromady. Nyní je evidentní, že řada představitelů EU cítí jistou satisfakci z amerických potíží. Na druhé straně vzbuzují americké problémy obavy. Evropská ekonomika právě prochází zdlouhavou stagnací a velmi by ji pomohl růst poptávky v USA. Dalším důvodem obav v Evropě je skutečnost, že celá řada evropských firem se snažila napodobit americký způsob správy korporací a stále více firem se ve svém financování spoléhá na kapitálový trh, tak jak je běžné v USA. Snaha EU o zvýšení konkurenceschopnosti mezitím přinesla ovoce v nečekané oblasti: evropské vlády zjišťují, že institucionální změny v rámci EU je omezují v jejich snahách zasahovat do tržních mechanismů, jak byly zvyklé dříve. Německá vláda se tak například musela smířit s bankrotem hned několika firem o jejichž záchranu se snažila, například strojírenského konglomerátu Babcock Borsing, stavební firmy Phillipp Holzmann či mediálního impéria Kirch. Vývoj v USA i v eurozóně nasvědčuje tomu, že první dekáda 21. století se bude výrazně lišit od 90. let století minulého. V určitém smyslu je to jen žádoucí: nikomu se nebude stýskat po éře rychle expandujících konglomerátů, které nakonec posloužily k zbohatnutí spíš svým šéfům, než komukoliv jinému. V jiných ohledech by ale ztráta paradigmatu ekonomické politiky 90. let byla neuvážená. Například se lze obávat, že řada politiků si již dnes nalézá až příliš snadné výmluvy, proč není nutné pečovat o vyrovnané rozpočty, nízkou inflaci či proč je možné odkládat nepopulární kroky.

Vývoj na kapitálových trzích za poslední rok ukazuje, že soukromé trhy mají tendenci přehánět jak optimismus, tak někdy i pesimismus, kdy i malé problémy vedou k masivním výprodejům a poklesu cen. Nicméně, vlády nejsou o nic odolnější vůči panice, zvláště pokud cítí tlak veřejnosti. Je otázkou, do jaké míry současné „stimulační“ snahy prezidenta Bushe skutečně americké ekonomice pomohou a do jaké míry jen povedou k vyšším schodkům. Obdobně by se evropským politikům dlouhodobě nevyplatilo opustit tak těžce vybojované zásady uváženého rozpočtového a měnového hospodaření, ztělesněné Paktem stability a růstu a nezávislostí Evropské centrální banky.

Ondřej Schneider Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
22.6.2018
18:15Ropný cyklus se bude točit dál, trend je v rukou nových technologií
17:29Více ropy a nová cla. Závěr týdne není nudný, euro klesá  
17:26Pegas s Kofolou PX do zeleného nevytáhly, výhružka Trumpa posílá automobilky níže  
17:20Co říká Pax Romana o dnešním světě
17:20Technická analýza: Eurodolar otestoval významný support, eurokoruna rezistenci
17:05Nová Trumpova hrozba: Zavedeme 20 % clo na všechna auta z EU
16:53ÚOHS schválil vstup čínské Citic Group do CEFC Group Europe
15:34TOMA, a.s. - zpráva z Valné hromady červen 2018
14:54Dohoda OPEC: Produkce ropy stoupne jen mírně. Cena roste svižně už teď
14:40Technická analýza: Bod zlomu: V hlavní roli OPEC+
14:15Obuvnická firma Prabos rozšiřuje svou výrobu na Ukrajinu
13:32Perly týdne: Čínský útok na americké akcie, záhada německé kriminality a z ČR Itálie
13:30Do vlády míří Malá a Nováková, obranu převezme Metnar
12:09Fed: Přední americké banky by dokázaly přestát silnou recesi
11:46Přistoupí OPEC+ k navýšení těžby?  
11:00HubVentures, mířící na burzu, po čerstvé coworkingové akvizici ovládá přes 40 procent trhu
10:56Dopoledne se daří euru i koruně. OPEC jedná o produkci, cla zůstávají hrozbou  
10:23Roste Praha i Německo. Kofola dál sbírá ztráty, automobilky ustupují  
10:15Co by měl Trump dělat, kdyby chtěl své zemi skutečně prospět
9:39Airbus varoval, že by v důsledku brexitu mohl odejít z Británie

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
1:30JP - CPI, y/y
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu