Jednou z častých výtek, jimiž je častována fiskální politika v ČR, je nízká transparence. Například Evropská komise ve své poslední hodnotící zprávě kritizuje existenci mimorozpočtových fondů. To je však ve srovnání se současnými zmatky kolem státního rozpočtu na příští rok poměrně malá vada na kráse. Politické hrátky kolem daní a povodní odsouvají do pozadí strategické plánování fiskální politiky a důležité problémy se odkládají na neurčito.
Sprint na jedné noze
První zarážející otázkou je, proč vláda pospíchá se změnami parametrů fiskální politiky, které mají dlouhodobý dopad. Daňová reforma, jakožto opatření dlouhodobého charakteru, by měla být zasazena do širšího rámce než je řešení aktuálních problémů s financováním likvidace povodňových škod. Její dopady na ekonomiku totiž mohou být ekonomicky významnější než vliv povodní. Dále by bylo vhodné načasovat daňovou reformu tak, aby neprohloubila výkyvy ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. Logické by bylo prodiskutovat změny daňového systému v rámci střednědobého fiskálního plánu, jež by zároveň obsahoval změny na výdajové straně státního rozpočtu. Prozatím se ovšem mluví pouze o jednorázových škrtech v několika málo oblastech. Koncepce změn výdajů státního rozpočtu stále chybí. Zde vláda nepospíchá. Přitom analýza potřebných změn ve výdajové části rozpočtu byla Světovou bankou zpracována již před rokem a půl. A tak například důchody se v příštím roce mají zvýšit o 4-5%. Zatímco světová banka navrhuje transparentní a pro všechny důchodce stejný růst penzí, a to v souladu s růstem cenové hladiny. Indexace penzí by se podle návrhu Světové banky měla řídit současnou inflací, nikoli očekáváním (asi by nebylo těžké záměrně nadsazovat inflační prognózy). Na konci letošního roku přitom inflace nepřekročí 2%. Ohlašovaná konsolidace veřejných rozpočtů připomíná dlouhé skoky na jedné noze a zchromlé kroky druhou nohou.
Použití mimořádných příjmů: Jak kdy
Druhou otázkou je, proč k úhradě mimořádných nákladů nepoužít mimořádné příjmy. Například do návrhu státního rozpočtu na letošní rok vláda prosadila mimořádnou dotaci z Fondu národního majetku za účelem úhrady schodku v oblasti nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění. Mimořádné příjmy tedy lze využít k úhradě běžných výdajů. Proč nepoužít mimořádné příjmy k úhradě mimořádných nákladů?
Oslíčku otřes se
Třetí otázkou je, jaké mimorozpočtové příjmy má vláda k dispozici. V letošním roce již FNM inkasoval 125 mld. Kč za prodej Transgasu a regionálních plynárenských distribučních společností. Tyto prostředky byly převedeny 16. května. V průběhu června bylo z FNM do rozpočtu převedeno 20,6 mld. Kč. Fond dopravy letos hospodaří s rozpočtem 41,3 mld. Kč a od FNM má dostat 22,4 mld. Kč. Státní fond rozvoje bydlení by měl obdržet 17,4 mld. Kč. Již předchozí vláda počátkem letošního roku rozhodla, že na odstranění ekologických zátěží vzniklých před privatizací tří hnědouhelných společností uvolní 15 mld. Kč, a to postupně během deseti let. Na letošní a příští rok už jsou 3 mld. Kč vyčleněny. Pro příští rok by FNM rád převedl 10 mld. Kč z letošního roku, které by společně s příjmy z prodeje Českého Telecomu a dalšími nižšími příjmy postačily naplnit rozpočet výdajů plánovaný na 70 mld. Kč. V letošním roce tedy zbývá něco kolem 50 mld. Kč. Pokud byly utraceny, měl by být znám účel jejich použití, a pokud nebyly, není důvod jich nepoužít k navýšení rozpočtů mimorozpočtových fondů, bude-li zapotřebí, a sanaci povodňových škod. Navíc si vláda uvolnila ruce odložením nákupu stíhaček Gripen.
Daň za předvolební vylepšení rozpočtu
Na letošní rok byl plánován schodek ve výši 46,2 mld. Kč. Nyní ministerstvo financí připouští sedmdesátimiliardový schodek. Vzhledem k negativnímu vývoji v oblasti nezaměstnanosti, což zvyšuje výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti a snižuje příjmy z přímých daní, a nižší než očekávané inflaci snižující výnosy z nepřímých daní, může být skutečnost ještě o něco horší. Na vině však není jen příliš optimistická makroekonomická prognóza ministerstva financí, podle níž byl sestaven rozpočet na letošní rok, ale také odložení úhrady části ztráty Konsolidační banky z roku 1999. K optickému vylepšení státního rozpočtu v předvolebním roce vláda zapojila do úhrad ztrát KoB také FNM. Jak jednoduché. I přesto loňský deficit státního rozpočtu vyšplhal na 67,7 mld. Kč místo schválených 49 mld. Kč.
Široká je cesta do pekel …
V návrhu na příští rok je předpokládána úhrada letošní ztráty ČKA ve výši 60 mld. Kč (ČKA sama však na konci července odhadovala svou letošní ztrátu na 70 až 80 mld. Kč). To znamená, že zbylých 105 mld. Kč by mělo zhruba představovat schodek běžného hospodaření státního rozpočtu, neboť v návrhu nejsou zařazeny žádné mimořádné dotace (alespoň jeden světlý bod).
Pokud bychom od předpokládaného letošního účtu odečetly výdaje za ztráty KoB a mimořádné příjmy (deblokace ruského dluhu a dotace z FNM), pohybuje se odhad schodku kolem 80 mld. Kč. Je tedy patrné, že vláda plánuje pro příští rok další zhoršení fiskální situace. A to navrhovaný schodek počítal se schválením "povodňového daňového balíčku". Plánované dodatečné daňové příjmy jsou však ve hvězdách. Ministr financí si ovšem těžkou hlavu dělat nemusí, přestože ještě před několika dny tvrdošíjně trval na schodku ve výši 157 mld. Kč. 8 mld. Kč totiž dodá úvěr od Evropské investiční banky. Schodek státního rozpočtu v příštím roce již tedy není plánován na 157 mld. Kč, ale 165 mld. Kč. Už by asi nepřekvapilo, kdyby na konci příštího roku zněl účet na 200 mld. Kč, nebo kdyby byly opět zapojeny "nestandardní postupy".
David Marek