V souvislosti s dnes zveřejněnými údaji o mzdách v České republice, jsme se poohlédli po obdobných datech v okolních zemích. Jak jsme již psali, průměrná hrubá mzda v ČR činila v loňském roce 14 642 Kč. V Polsku stejný ukazatel dosáhl v loňském roce hodnoty 2 063 zlotých. Maďarský celoroční průměr průměrné hrubé mzdy je 103 558 forintů. Slovenský statistický úřad zveřejní údaje o 4. čtvrtletí a celoroční údaje o mzdách až 14. března. Průměr za první tři čtvrtletí činí 11 820 slovenských korun. Stejně tak v Německu jsou k dispozici pouze údaje za 3. čtvrtletí, kdy průměrná hrubá mzda činila 2759 eur.
Takto si však data těžko srovnáme. Podívejme, jak by vypadaly mzdy v uvedených zemích, kdyby se vyplácely v českých korunách. Nejdříve použijeme k převodu průměrného devizového kurzu. Podle očekávání by nejvíce vydělávali Němci: 93 972 Kč. Na druhém místě by byli polští zaměstnanci s průměrnou mzdou 19 151 Kč. Dále by následovali Češi se zmíněnými 14 642 Kč následováni Maďary s 13 742 Kč. Poslední jsou Slováci s méně než desetitisícovým platem (9 296 Kč).
Pokud bychom chtěli být spravedlivější, měli bychom se podívat také na rozdíly v cenových hladinách v jednotlivých zemích. Předpokládejme, že jsme v ČR nakoupili spotřební zboží za rovných 100 Kč. Podle výpočtů OECD bychom v roce 2001 na nákup stejného zboží potřebovali v Německu 205 Kč, v Polsku 130 Kč, v Maďarsku 107 Kč a na Slovensku by nám stačilo pouze 83 Kč.
Pokud vezmeme při porovnávání průměrných mezd do úvahy rozdíly v cenových hladinách, potom jsou výsledky následující: při přepočtu podle parity kupní síly by mzda vyjádřená v Kč činila: 39 956 Kč v Německu, 14 795 Kč v Polsku (37% německé úrovně), 14 642 Kč v ČR (37% německé úrovně), 12 667 Kč v Maďarsku (32% německé úrovně) a 11 091 Kč na Slovensku (28% německé úrovně).
V rámci střední Evropy tedy patříme spíše mezi bohatší, k Německu však máme stále velmi daleko. Zohlednění nižší domácí cenové hladiny zmírní rozdíly mezi mzdami v ČR a Německu jen částečně. A jak to změnit? Dosáhnout a udržet trvale rychlejší růst produktivity práce umožňující růst mezd bez inflačních rizik a prohloubení vnější nerovnováhy.
David Marek