Noviny jsou plné diskusí o zvyšování sazeb, které zmínil kandidát na guvernéra ČNB Zdeněk Tůma v nedávném interview pro ČTK. Premiér i předseda parlamentu nechápou, kde se vzala potřeba zvyšování úrokových sazeb, jeden mluví o další depresi, druhý o nekvalifikovanosti takového kroku a o pohromě pro hospodářství. Pod tlakem této atmosféry očekává měnový trh pohyb úroků nahoru. Podle obchodníků budou úrokové sazby na konci příštího roku přes šest procent (9x12 FRA: 6,10%).
Nemohu se zbavit dojmu, že diskuse je poněkud emocionální. Jaká je tedy chladná ekonomická realita? České úrokové sazby jsou dnes uměle nízko. Při inflaci 4,4% nám současná repo sazba 5,25% dává tzv. "reálnou úrokovou míru" necelé jedno procento. Tato situace jistě není normální. V západoevropských zemích a v USA se reálné úrokové míry v průměru za posledních 20 let pohybovaly kolem 2,5-3,0%. Rozvojové země, jako je Česká Republika, mívají úroky ještě větší. Je to vyvoláno nedostatkem kapitálu, jehož cena (reálný úrok) roste díky jeho nedostatku stejně, jako u každého jiného zboží. Za měnově neutrální (tedy ekonomiku ani nestimulující ani nebrzdící) reálnou úrokovou míru v českých podmínkách lze považovat úroveň 3-5%. To by při očekávané inflaci 5,0% na konci příštího roku dávalo neutrální výši repa na úrovni 8-10%.
Současnou nízkou úroveň sazeb ospravedlňuje pouze končící recese ekonomiky. Pokud ovšem příští rok HDP vzroste o 3,5% a v roce dalším o 4-5%, jak předpokládá většina soukromých, mezinárodních i oficiálních institucí, pak už důvody k tak extrémně nízkým sazbám pochopitelně nejsou. Tolik ekonomická teorie a empirie. Prohlášení víceguvernéra Tůmy, že bude někdy možná nutné zvýšit úrokové sazby, tedy není nijak kontroverzní, ba dokonce ani není překvapivé.
Navíc se mi zdá, že výroku se dává poněkud příliš mnoho prostoru. Tůma totiž neřekl nic víc, než že: "… umím si představit, že jestli ekonomika poroste v rámci očekávání, pak se může ukázat jako evidentní, že současné nastavení úrokových sazeb neodpovídá současné fázi ekonomického cyklu. Růst HDP je letos rychlejší, než jsme čekali, a bude pokračovat i příští rok. Proto je legitimní otázka, nakolik současné sazby odpovídají této situaci. Kdybychom nabyli dojmu, že oživení je relativně silné, pak by měnová politika měla zasáhnout." Tedy ani slovo o tom, že by zvýšení sazeb bylo za dveřmi nebo že by bylo stoprocentně jisté. Ale spíše velmi podmíněný a opatrný výrok.
Podle našeho názoru ke zvýšení sazeb dojde nejspíše až na jaře nebo na počátku příštího léta, tedy za mnoho měsíců. Na konci roku 2001 čekáme repo sazbu kolem 6,0%. To při pětiprocentní inflaci nebude žádná restrikce. Naopak, i v takovém případě by měnová politika byla stále velmi stimulující. Celá ta debata je tedy tak trochu podivná.
Vladimír Kreidl