ECB dosud spíše reagovala na ekonomický
růst … Americká centrální banka (FED) již zahájila cyklus zvedání
úrokových sazeb. To je nepochybně důležitý moment pro
všechny emerging markets. Z pohledu zemí ve střední
Evropě je však důležitější, kdy k obdobnému kroku přistoupí
i Evropská centrální banka (ECB). Oficiální úroková sazba
v eurozóně zůstává již rok a půl na historicky nízké úrovni,
přičemž inflace se pohybuje nad 2 % a ekonomika pomalu
zvedá hlavu. Otázka tedy zní kdy a jak bude na tento vývoj
ECB reagovat? K tomu, abychom mohli odhadnout výsledek
budoucích rozhodnutí ECB v otázce úrokových sazeb
ovšem potřebujeme znát tzv. reakční funkci centrální banky.
Taylorovo pravidlo, které popisuje vztah mezi krátkodobou
úrokovou sazbou, inflací a ekonomickým růstem, je
oblíbeným a v řadě případů i užitečným nástrojem pro
analýzu reakční funkce centrálních bank. My jsme se
pokusili využít tento nástroj k odhadu reakční funkce ECB a
s její pomocí odhadnout i možný pohyb základní úrokové
sazby v nejbližším období v eurozóně.
Náš test fungování Taylorova pravidla na příkladu ECB byl
oproti podobný studiím specifický v tom, že jsme v něm
použili výhradně data, která se vztahují pouze na období
fungování ECB. Tím se sice na jedné straně pochopitelně
významně snížil rozsah dat, která lze v testu využít, na
druhou stranu měl tento přístup jednu zřejmou výhodu:
odhad reakční funkce byl odvozen pouze z rozhodování
ECB a nezahrnoval chování i jiné centrální banky např.
Bundesbanky. Je totiž pravděpodobné, že ECB při
nastavování úrokových sazeb posuzuje inflaci i odchylky
HDP od jeho potenciální úrovně jinak, než tak činila
německá centrální banka.
Nejprve však proveďme krátké historické ohlédnutí a
podívejme se jak se základní úroková sazba ECB vyvíjela
v porovnání ve vztahu k inflaci a tzv. produkční mezeře
(odchylka skutečného HDP od jeho potenciální úrovně).
Z prvního grafu je patrné, že základní úroková sazba ECB
příliš nereagovala jak na vývoj skutečné tak např.
očekávané inflace (resp. lze konstatovat, že vzhledem ke
stabilitě inflace i inflačních očekávání v eurozóně ani nebylo
nutné příliš měnit měnovou politikou).
Pokračování analýzy a závěry ohledně nastavení úrokových sazeb ECB s ohledem na reakční funkci naleznete v Makroekonomickém přehledu s tématem "Taylorovo pravidlo vs. reakční funkce ECB", ke stažení ve formátu pdf ZDE.