Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Taylorovo pravidlo vs. reakční funkce ECB

14.10.2004 14:16
Autor: 

ECB dosud spíše reagovala na ekonomický růst … Americká centrální banka (FED) již zahájila cyklus zvedání úrokových sazeb. To je nepochybně důležitý moment pro všechny emerging markets. Z pohledu zemí ve střední Evropě je však důležitější, kdy k obdobnému kroku přistoupí i Evropská centrální banka (ECB). Oficiální úroková sazba v eurozóně zůstává již rok a půl na historicky nízké úrovni, přičemž inflace se pohybuje nad 2 % a ekonomika pomalu zvedá hlavu. Otázka tedy zní kdy a jak bude na tento vývoj ECB reagovat? K tomu, abychom mohli odhadnout výsledek budoucích rozhodnutí ECB v otázce úrokových sazeb ovšem potřebujeme znát tzv. reakční funkci centrální banky.

Taylorovo pravidlo, které popisuje vztah mezi krátkodobou úrokovou sazbou, inflací a ekonomickým růstem, je oblíbeným a v řadě případů i užitečným nástrojem pro analýzu reakční funkce centrálních bank. My jsme se pokusili využít tento nástroj k odhadu reakční funkce ECB a s její pomocí odhadnout i možný pohyb základní úrokové sazby v nejbližším období v eurozóně.

Náš test fungování Taylorova pravidla na příkladu ECB byl oproti podobný studiím specifický v tom, že jsme v něm použili výhradně data, která se vztahují pouze na období fungování ECB. Tím se sice na jedné straně pochopitelně významně snížil rozsah dat, která lze v testu využít, na druhou stranu měl tento přístup jednu zřejmou výhodu: odhad reakční funkce byl odvozen pouze z rozhodování ECB a nezahrnoval chování i jiné centrální banky např. Bundesbanky. Je totiž pravděpodobné, že ECB při nastavování úrokových sazeb posuzuje inflaci i odchylky HDP od jeho potenciální úrovně jinak, než tak činila německá centrální banka.

Nejprve však proveďme krátké historické ohlédnutí a podívejme se jak se základní úroková sazba ECB vyvíjela v porovnání ve vztahu k inflaci a tzv. produkční mezeře (odchylka skutečného HDP od jeho potenciální úrovně). Z prvního grafu je patrné, že základní úroková sazba ECB příliš nereagovala jak na vývoj skutečné tak např. očekávané inflace (resp. lze konstatovat, že vzhledem ke stabilitě inflace i inflačních očekávání v eurozóně ani nebylo nutné příliš měnit měnovou politikou).

Pokračování analýzy a závěry ohledně nastavení úrokových sazeb ECB s ohledem na reakční funkci naleznete v Makroekonomickém přehledu s tématem "Taylorovo pravidlo vs. reakční funkce ECB", ke stažení ve formátu pdf ZDE.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y