Inovace na finančních trzích aneb jak zderivovat analytika

Jaká bude inflace? O kolik se zvýší hrubý domácí produkt? Klesne schodek obchodní bilance? Tradiční otázky pro analytiky. Čím vyspělejší finanční trhy, tím důležitější odpovědi. Inflace nečekaně poskočí, špatná zpráva pro dluhopisy. Deficit běžného účtu klesne, dobře pro měnu. O vývoj ekonomického prostředí se ovšem zajímají také firmy z výrobní sféry. Má smysl postavit nové výrobní kapacity v regionu s dlouhodobě stagnujícím potenciálem domácí poptávky a drahou cenou práce? Již brzo by se mohl rozšířit nový zdroj odpovědí na všechny zmíněné otázky. Lidskou práci v podobě myšlenek, znalostí a slov analytiků by mohly nahradit finanční instrumenty, makroekonomické deriváty. Stane se tomu tak?

O vytvoření cenných papírů, jejichž ceny by byla přímo svázána s vývojem ekonomiky, se poprvé zmínil před třinácti lety Robert J. Schiller, profesor na Yale University. V praxi se začaly makroekonomické deriváty obchodovat na podzim roku 2002, kdy tento trh vytvořily Goldman Sachs a Deutsche Bank. V principu jde o digitální opce. Příklad. Jste přesvědčeni, že se zvýšení maloobchodních tržeb v příštím měsíci bude pohybovat mezi 0,6 až 0,7 procenta. Můžete si koupit opci, která slibuje výplatu jednoho dolaru, když se tomu skutečně tak stane. Cenu opce určuje výsledek aukce. Na CME (Chicago Mercantile Exchange) se dnes obchodují opce na hrubý domácí produkt, jádrovou inflaci, index nákupních manažerů, maloobchodní tržby (bez automobilů), zaměstnanost (mimo zemědělský sektor) a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Vše se týká ekonomiky USA. Z evropských ekonomických indikátorů je obchodována pouze opce na harmonizovaný index spotřebitelských cen v eurozóně.

Jednou z výhod existence takového trhu je vznik předpovědí v podobě statistického rozdělení. Kromě nejpravděpodobnější hodnoty tedy máme k dispozici i nejistotu obklopující tuto hodnotu.

Deriváty se kromě spekulací používají také k zajištění rizik. Díky důkladné analýze určité firmy jste přesvědčeni o její skvělé budoucnosti a růstu cen akcií této společnosti. Co když její rozlet zpomalí nižší než očekávaný růst domácí poptávky? Stačí propočítat delty opcí a k akciím této společnosti přikoupit příslušný počet správných opcí na maloobchodní tržby.

Vše vypadá jednoduše (resp. úměrně znalosti mechanismu derivátů). Ale odkud se bude cena takových opcí? Možnosti jsou tři: brát trh ekonomických derivátů jako ruletu, shromáždit všechny možné užitečné dostupné informace, z nich vytvořit předpověď a podle ní obchodovat, nebo si tuto práci ušetřit a svěřit jí analytikům (že by na té dělbě práce něco bylo?) A jsme zase na začátku. Rozdíl tu ovšem přeci zůstává. Zatímco na trhu s akciemi je vazba firemních výsledků a cen akcií velmi těsná, v případě ekonomických ukazatelů je často volnější. Vytvořením a obchodováním ekonomických derivátů se situace mění. Nejlepší motivací bývají zpravidla peníze.