Německá konzervativní média obvinila prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že zadluženým členským zemím eurozóny vypisuje bianco šeky. Tím podle médií natolik riskuje, že ohrožuje stabilitu celé eurozóny a nakonec by ji mohl zruinovat. Německo jako jediná země eurozóny nepodpořilo plán ECB zahájit nový program nákupu státních dluhopisů nejzadluženějších zemí.
Nejprodávanější německý deník Bild například napsal, že Draghiho politika může vést až k tomu, že euro bude 'kaputt'. Ostře laděné reakce přinesla i další média, z nichž některá už ve dnech před klíčovou schůzkou Rady guvernérů ECB psala řadu kritických komentářů právě na adresu ECB či jejího šéfa Draghiho.
Němci rádi zdůrazňují, že Draghi je Ital, tedy občan země, která má sama dost problémů. Na tiskových konferencích po zasedání rady ECB po Draghiho boku sedává viceprezident, což je Vitor Constacio. Ten je pro změnu z Portugalska, tedy ze země, která už byla nucena kvůli vysokým dluhům požádat o zahraniční finanční pomoc.
Draghi po čtvrtečním zasedání rady ECB vysvětloval podrobnosti k chystanému plánu pomoci zadluženým zemím snížit náklady na obsluhu dluhu. V rámci plánu by měla ECB nakupovat pouze dluhopisy se splatností od jednoho roku do tří let, potenciálně v neomezeném objemu. Novinkou proti předchozímu programu ale je, že s tím novým budou spojeny přísné podmínky, které budou muset zadlužené země splňovat.
"Pro země, které jsou v krizi, je to pomoc bez konce," má na své titulní straně Bild. Poukazuje tak na to, že ECB může nakupovat dluhopisy zadlužených zemí prakticky donekonečna. Taková politika podle listu ohrožuje nezávislost ECB. Noviny také připomněly slova některých německých politiků, podle nichž ECB nemá k chystanému plánu mandát. Ignoruje prý své základní poslání, kterým je strážit stabilitu měny.
Německá centrální banka s plánem ECB nesouhlasí. Draghi ve čtvrtek řekl, že proti plánu byl jeden hlas, odmítl však říci, kdo to byl. Bundesbanka, jak se německá centrální banka jinak nazývá, ale v minulosti už několikrát dala najevo nesouhlas. Po čtvrteční tiskové konferenci šéfa ECB pak vydala stanovisko, v němž Draghiho plán podrobila tvrdé kritice. Tím přiznala, že právě ona při hlasování byla proti.
V obtížné situaci je teď kancléřka Angela Merkelová. Ta sice dala Draghimu najevo podporu, zároveň se ale postavila za šéfa Bundesbanky Jense Weidmanna, který ECB veřejně kritizuje. Když měla Merkelová rozpor vysvětlit, řekla jen, že Weidmann díky své kritice pomohl zformulovat podobu programu ECB, takže jeho hlas je užitečný.
Jiný konzervativní list Die Welt zase napsal, že z pohledu Německa bije Draghi na poplach. Ekonomický list Handelsblatt, který často poukazuje na finanční zátěž pomoci pro daňové poplatníky a firmy, měl hlavní článek na téma 'Vzestup, pád a vzkříšení Bundesbanky'. V něm vyzdvihl především šéfa Bundesbanky a jeho opakovaným varováním.
Handelsblatt napsal, že zachránci eura trpí 'deficitem demokracie' a cestu, kterou si ECB vybrala, spojuje s rozhodováním německého ústavního soudu. Ten má příští týden říci, zda nový záchranný mechanismus eurozóny a rozpočtová pravidla jsou v souladu s německým právem. List Frankfurter Allgemeine Zeitung zase zdůraznil, že ECB rozmazala hranice mezi měnovou a fiskální politikou.