Napětí na energetických trzích dál stoupá. S každým dalším týdnem, kdy je uzavřený Hormuzský průliv roste pravděpodobnost “extrémnějšího scénáře”, ve kterém bychom kreslili výrazné inflační dopady do evropské inflace (přes plus 1,5 procentního bodu) i české inflace (přes plus 3 procentní body), což by ve finále nenechalo v klidu centrální bankéře ani ve Frankfurtu, ani v Praze. O osudu inflačního a úrokového výhledu na druhou polovinu tohoto, a zejména příštího, roku tak rozhodnou “bez nadsázky” nejbližší dva týdny.
My jsme v mezičase kvůli rostoucí hrozbě extrémnějšího scénáře zhoršili náš výhled na inflaci a lehce i na HDP. Od startu íránské krize jsme tak kumulativně zvýšili inflaci v eurozóně o 0,9 procentního bodu na 2,7 % v roce 2026 a na 1,9% v roce 2027. V Česku jsme kumulativně zvýšili zatím inflaci stejně jako v Evropě o 0,9 p.b. - a to i když je vzhledem k vyšší energetické náročnosti česká ekonomika do budoucna bezesporu “inflačně zranitelnější”. V roce 2026 zatím stále v Česku předpokládáme o něco nižší inflační tlaky a průměrnou inflaci na 1,9 %, a to zejména díky zpožděnému dopadu energetické krize do cen energií pro domácnosti a do cen potravin. To vše se nám ukáže až v roce 2027, pro který jsme posunuli naše odhady inflace na 2,9 %.
Pokud bychom v Česku “přepli do extrémnějšího scénáře” (ropa 150 USD, plyn 110 EUR alespoň po dobu měsíce a pak postupné odeznívání šoku), mohou se realizovat avizované cca +3 procentní body nad náš základní inflační scénář. Rozdíl by byl pravděpodobně cítit zejména v roce 2027 - ve vyšších cenách energií, vyšších cenách potravin, v silnějších sekundárních efektech v cenách zboží a ve vyšší setrvačnosti inflace služeb. Pokud by se v takovém případě inflace v průměru pohybovala v Česku nad 5 %, bylo by asi složité pro Českou národní banku jednoduše “sedět a čekat”.
Konečné dopady do inflace (i HDP) však mohou ve finále hodně záležet i na vládní politice. Poučeni energetickou krizí spojenou s ruskou invazí na Ukrajinu už dnes lépe víme, která opatření lépe a která hůře tlumí nástup energetické inflace a její průsaky do širšího spotřebitelského koše. Velmi zajímavá studie z měsíčníku Energy Economics ukazuje, že fungují zejména cíleně dotované ceny energií (pro vybrané podniky a domácnosti), které jsou zavedeny co nejdříve od startu energetického šoku. Čím později k zavedení dochází, tím roste pravděpodobnost výraznějších a trvalých dopadů do inflace (i HDP). Co naopak nefunguje? Plošné dotace domácnostem nebo daňové úlevy, které lze zpravidla nasadit rychleji… jejich účinnost je však malá. Stejně jako dotace zasaženým podnikům - ty zpravidla dokáží pomoci až s nápravou škod. Pokud se vlády, včetně té české, zvládnou z chyb poučit, mohou být nakonec inflační dopady i v extrémnějších scénářích mírnější…
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v blízkosti 24,50 EUR/CZK a naděje na pozitivní obrat v tomto týdnu jsou zatím mizivé. Vedle eskalujícího konfliktu v Íránu je sekundárním problémem i ECB, která zjevně nastavila o poznání více jestřábí rétoriku než ČNB. To se koruně bezesporu líbit nebude a v tomto týdnu ji nepomohou ani žádné domácí statistiky.
Eurodolar
Agresivně rostoucí sázky na zvyšování sazeb ECB sice dostaly eurodolar až k hranici 1,16, ale po víkendu opět převzala nadváledu ropa. V neděli vydal americký prezident Trump varování, že pokud do 48 hodin Írán neotevře Hormuzský průliv, tak USA (společně s Izraelem) napadnout energetickou infrastrukturu země. Na to Írán vydal prohlášení, že odplatou bude útok na podobná zařízení okolních států v Perském zálivu. V zálivu je tedy ticho před bouří, které probíhá v situaci, kdy americké trhy jsou dnes zavřeny. Trumpovo ultimátum vyprší během zítřejšího rána - tedy ještě dost času před tím než bude Wall Street tento týden regulérně otvírat. Do té doby na trzích v Evropě bude převládat velká nervozita, která eurodolaru nebude svědčit.