Rafinérská společnost schválila výplatu dividendy ve výši necelých šesti korun na akcii. Podle Ondřeje Koňáka, analytika Patria Finance, jde o první vlaštovku, která by mohla vést k nastavení oficiální dividendové politiky v budoucnu.
Patria Online: Odpovídá výše dividendy 5,52 Kč/akcii možnostem společnosti?
Tak spíše než absolutní výši dividendy bych hodnotil dividendovou politiku jako celek. A tento pojem, jak se zdá, management dosud neznal. Nedávno schválená dividenda je první po devíti letech. Výše 5,52Kč/akcii odpovídá dividendovému výnosu 3,2 %, tedy víceméně výnosu obvyklému v sektoru. Nicméně vzhledem k úrovni hotovosti, která ke konci roku 2015 činila bezmála 10 mld. Kč, nulovému zadlužení společnosti, velice silnému makro prostředí a skutečnosti, že akcionáři nedostali za celých devět let nic, mohla společnost vyplatit dividendu výrazně vyšší.
Patria Online: Jaký se dá čekat další vývoj dividendové politiky?
Ve světě je běžné, že společnosti přistupují k výplatě dividendy po zralé úvaze, týkající se její udržitelnosti v budoucnu, což je samozřejmě podmíněno provozní výkonností dané společnosti a absencí jiných, pro akcionáře zajímavějších, příležitostí alokace zisku. Rád bych věřil, že toto bude i případ a nedávno schválená dividenda bude novým milníkem v dividendové politice Společnosti.
Patria Online: Jaké čekáte u provozní výsledky a výsledek hospodaření za rok 2016?
Výsledky v roce 2016 budou pozitivně ovlivněny pojistným plněním a stále silnými maržemi. Na druhou stranu se negativně projeví odstávka Kralup a konsolidovaně i nákup ztrátové Spolany.
Patria Online: Jak hodnotíte výpadky a havárie v rafineriích Litvínov a Kralupy? Zanedbává pod polským vlastníkem investice do údržby zařízení?
Unipetrol je dlouhodobě podinvestovaný (což k přihlédnutím k nulové dividendové politice rovněž nedává smysl) a byla jen otázka času, kdy k podobným výpadkům a haváriím dojde. Pokud poměříme investiční výdaje k tržbám společnosti, ty v případě dlouhodobě klesají z úrovně 5,5% v roce 2007 na úroveň 1,6% v roce 2014 a jsou méně než poloviční v porovnání s mateřskou a cca třetinové v porovnání s maďarským MOLem.
Patria Online: Jak mají investoři hodnotit akvizici chronicky ztrátové chemičky Spolana, kterou přeprodal z divize Anwil do za symbolický 1 milion eur?
Zpětný nákup Spolany je přinejmenším podivný. Tuto transakci lze trochu přirovnat k danajskému daru, i když za ni de facto zaplatil "symbolický 1 milion EUR". Spolana generuje dlouhodobě ztrátu (v roce 2013 to bylo 1,2 mld. Kč, v roce 2014 cca 700 mil. Kč a v roce 2015 cca 120 mil. Kč) a navíc v polovině roku 2017 ji vyprší několikrát prodloužené provozní povolení pro provoz elektrolýzy. Bude tedy stát před rozhodnutím, zda provést výraznou modernizaci, nakupovat daný meziprodukt pro výrobu PVC přímo na trhu nebo dokonce uzavřít provoz. První varianta si vyžádá vynaložení značných investic a následné snížení zisku, resp. prohloubení ztráty přes odpisy, druhá pak povede ke stejnému efektu přes dodatečné snížení marží. Odstavení provozu je rovněž spojeno s nemalými výdaji. Osobně navíc pro nečekám žádný pozitivní synergický efekt, proto akvizice nedává smysl ani ze strategického hlediska.
Patria Online: Bylo období, po které Spolanu vlastnil Anwil, pro firmu příznivé?
Těžko hodnotit desetileté období, kdy byla Spolana ve vlastnictví Anwilu. Nicméně Anwil chtěl Spolanu prodat již v roce 2011, necelých pět let od nákupu – a již v té době o ni nikdo nejevil zájem (jako o jediném možném zájemci se spekulovalo o polské státní společnosti Zaklady Azotowe Tarnów). Spíše celá transakce jen ukazuje na chaotické řízení ze strany polského vlastníka.