Schodek běžného účtu platební bilance ve 3. čtvrtletí stoupl na 47,8 miliardy z 42,7 miliardy korun ve druhém kvartálu. Dnes zveřejněná data se liší jen minimálně od měsíční statistiky platební bilance, proto nepřináší žádný nový impuls pro kurz koruny (ale ani brzdu k dalšímu posilování).
Klíčem k deficitu běžného účtu jsou dividendy a reinvestované zisky zahraničních investorů, které stáhly bilanci výnosů do záporného salda ve výši 75 miliard korun. Toto břemeno nedokázaly vyvážit ani přebytky zahraničního obchodu a bilance služeb. Obchodní bilance na jedné straně těží z předchozího přílivu kapitálu a investiční aktivity, které zvýšily exportní kapacity, na straně druhé ale obchodní přebytky limituje rychle rostoucí domácí poptávka. V krátkodobém výhledu je hrozbou také silná koruna, která dnes opět zdolávala nové rekordy.
Na druhé straně platební bilance se ve 3. čtvrtletí zvýšilo kladné saldo finančního účtu, kde stoupl příliv přímých zahraničních investic i objem vkladů ze zahraničí v českých bankách. Přímé zahraniční investice do ČR dosáhly téměř 46 miliard korun, z toho 34 zajistily reinvestované zisky. Naopak k odlivu kapitálu došlo v případě portfoliových investic. Domácí investoři našli zalíbení v zahraničních akciových trzích a domácí banky doplňovaly svá portfolia zahraničním dluhopisy.
Schodek běžného účtu se podle našeho odhadu prohloubil na 3,5 procenta HDP z 3,3 procenta ve 2. čtvrtletí. Vyšší relace vůči HDP dosahovala vnější nerovnováha české ekonomiky naposledy v prvním kvartálu roku 2005. Při současném rychlém růstu ekonomiky taženém domácí poptávkou je takto vysoký schodek pochopitelný, ale stále ještě přijatelný. Proto neznepokojuje finanční trhy, investory ani ratingové agentury.
Za celý letošní rok by se měl deficit běžného účtu pohybovat kolem 120 miliard korun (3,4 procenta HDP) po loňských 100 miliardách korun (3,1 procenta HDP).