Americká centrální banka (Fed) nechala na zasedání svého měnového výboru základní úroky beze změn. Takzvaná sazba na federální fondy, od které se odvíjí výše nákladů v celé ekonomice, tak zůstává na dvou procentech. Banka má ale obavy z inflace a upozorňuje také na další zhoršení situace na trhu práce.
"Finanční trhy nadále zůstávají pod značným tlakem a na hospodářský růst bude v nejbližších čtvrtletích zřejmě nepříznivě působit i napjatá situace na úvěrových trzích, útlum na trhu bydlení a vysoké ceny energií," oznámil Fed.
Obsah komentáře, který Fed po schůzce svého měnového výboru zveřejnil, je téměř stejný s obsahem z červnového zasedání. Nyní ale banka vynechala pasáž, která v červnu upozorňovala, že riziko ohrožení hospodářského růstu se poněkud snížilo.
Část analytiků se domnívala, že právě vysoká inflace Fed přinutí zvýšit sazby, z komentáře banky ale není zřejmé, zda se úroky zvýší ještě v tomto roce. Největší ekonomika světa totiž balancuje na pokraji recese a pokud se potvrdí, že v recesi je, pak se úroky nezvýší ještě dlouho.
Ceny akcií se ještě před zveřejněním zprávy zvyšovaly a později se růst ještě zrychlil. Dow Jonesův index vykazoval růst skoro o 300 bodů, což je více než 2,5 procenta. Více než dvouprocentní zisky měl také index S&P 500 a index Nasdaq Composite. Nižší úroky nicméně znamenají nižší atraktivitu dolaru, jehož kurz se snižoval.
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstává nižší než například v zemích Evropské unie, i tak je ale na čtyřletém maximu. Prodej domů je teď nejnižší za posledních deset let a důvěra spotřebitelů, na nichž do značné míry závisí růst ekonomiky, klesá.
"Jsem trochu překvapen. Zdá se, jako kdyby naznačovali, že ekonomika už má to nejhorší za sebou, nějak ale ignorují, že jsou zde zvláštní faktory, soubor opatření na podporu ekonomiky a oživení dolaru, což pomohlo," řekl analytik společnosti Federated Investors Joseph Balestrino, jehož citovala agentura Reuters.
Jednání Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který v rámci Fedu o sazbách rozhoduje, se účastnilo 11 členů. Ti rozhodli hlasy deseti ku jedné, aby sazby zůstaly prozatím beze změn. Proti byl prezident Federální rezervní banky v Dallasu Richard Fischer, který chtěl, aby sazby kvůli inflaci už teď vzrostly. Hlasování se včera zúčastnila také Elizabeth Dukeová, která je novou členkou výboru.
Základní úrok je na dvou procentech už od dubna. Fed sazbu snížil z 5,25 procenta, kde byla ještě loni v létě. Přinutila ho k tomu krize na realitním trhu v USA, která se přenesla na úvěrové trhy a začala zhoršovat i situaci na finančních trzích mimo USA.
Od základní úrokové sazby se odvíjí i sazby komerčních bank. Ty mají vliv na úročení vkladů, ale i na výši úroků z úvěrů. Vyšší sazby zpravidla zdražují hypotéky.
Základní úrok je v USA nižší než v eurozóně i v České republice. Zatímco Evropská centrální banka svou základní sazbu kvůli inflaci na začátku července zvýšila na 4,25 procenta, Česká národní banka ji zatím stále drží na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma ale naznačil, že je možné sazby i snížit, pokud bude kurz koruny dál zpevňovat.