Brusel (zpravodaj ČTK) - Hospodářství eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku kleslo o 0,2 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Předchozí odhady dnes v konečné zprávě o vývoji hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí potvrdil Eurostat. Růst ekonomiky celé Evropské unie, která čítá 27 států, se proti tomu zastavil, ale HDP mezičtvrtletně nepoklesl, jak předvídaly předchozí prognózy.
HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,4 procenta a HDP celé EU o 1,7 procenta. Potvrdily se tak předpoklady, že ekonomika unie zpomaluje částečně i vlivem finanční krize, která otřásá světovými trhy. V prvním čtvrtletí letošního roku totiž hospodářství eurozóny meziročně vzrostlo o 2,1 procenta a ekonomika EU o 2,3 procenta.
Nejrychleji rostoucím hospodářstvím v unii je dále Slovensko, jehož HDP vzrostl od dubna do konce června o téměř dvě procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Druhou nejrychlejší ekonomikou je Polsko (plus 1,5 procenta) a třetí se drží Litva s růstem o jedno procento.
Zpomalení postihlo celou řadu sektorů evropského hospodářství. Výdaje domácností mezičtvrtletně poklesly o 0,2 procenta v eurozóně a o 0,1 procenta v celé EU. Investice mezičtvrtletně klesly dokonce o jedno procento v eurozóně i v evropské sedmadvacítce. Vývoz mezičtvrtletně klesl o 0,2 procenta v eurozóně a o 0,3 procenta v EU. O zhruba půl procenta se propadl i dovoz.
Hospodářství EU si ve druhém čtvrtletí vedlo statisticky hůře než ekonomika Spojených států, kde HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Nepříznivě pro EU vyznívá i meziroční růst, protože ten ve Spojených státech činil 2,1 procenta. Hůře než Evropa si naopak vede Japonsko, jehož ekonomika se od dubna do června propadla o 0,7 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím.