Praha (ČTK) - Serióznější debata o stanovení termínu přijetí eura v ČR se uskuteční z ekonomických i politických důvodů spíše až příští rok, řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma na dnešním Žofínském fóru. Tůma by sám nyní termín přijetí jednotné evropské měny nestanovoval, a to mimo jiné s ohledem na současnou světovou financí krizi.
"Není jasné, jak moc zpomalí světová ekonomika a jaký dopad bude mít na Česko. Ani dobrý plavec nevstupuje do rozbouřených vod," upozornil Tůma. Zároveň připomněl, že na počátku prosince by vláda měla projednat společný materiál centrální banky a ministerstva financí o připravenosti ekonomiky na euro. Nedávno uvedl i premiér Mirek Topolánek, že pokud vláda stanoví termín přijetí eura, stane se tak příští rok.
Světová finanční krize je podle Tůma argumentem jak pro zastánce rychlého přijetí eura, tak i odpůrce. Odpůrci argumentují tím, že není jasné, jaký bude dopad krize na hospodářský cyklus. Navíc země s nezávislou měnovou politikou může nezávisle reagovat. "Na druhou stranu není pochyb, že některé země by měly větší problémy, pokud by dnes v eurozóně nebyly," upozornil Tůma.
K pozdějšímu přijetí eura vede Čechy podle guvernéra ČNB především posilování koruny. Lidé tak podle něj čistě z psychologického hlediska preferují korunu, i když by bohatli tak jako tak. Pokud by se ovšem ekonomická úroveň neblížila eurozóně díky sílící koruně, bylo by to přes vyšší inflaci, uvedl guvernér. Posilování koruny přitom podle něj do budoucna zpomalí.
Rozdíly mezi ČR a Slovenskem jsou podle guvernéra ČNB například ve stupni provedených reforem důchodů a zdravotnictví, ve kterých ČR zaostává. To je podle Tůmy vidět na dlouhodobých odhadech vývoje vládního dluhu. Zatímco ČR by podle dnešních odhadů měla vládní dluh v roce 2030 na 76 procentech HDP a v roce 2050 na 282 procentech, Slovensko by mělo dluh 32, respektive 116 procent. Limit pro přijetí eura je dnes stanoven na 60 procent HDP, což dnes Slovensko i ČR bez problémů plní.
Rozdílný byl i podle guvernéra slovenské centrální banky Ivana Šramka celospolečenský konsenzus ve věci přijetí eura. Na Slovensku jej podporovala celá politická reprezentace. I po přijetí eura by podle něj měla slovenská vláda pokračovat v reformách.
Nebezpečím je v současnosti další růst zadlužení v souvislosti s krizí, upozornil Šramko. Objevují se totiž požadavky, aby byly veřejné finance využívány k ekonomickým stimulům. Globální finanční krize tak může podle něj v příštích letech přinést hlubší deficity veřejných financí. Sám očekává v případě Slovenska v příštím roce deficit veřejných financí na 1,7 procenta HDP. Slovenská ekonomika by přitom měla v roce 2009 zpomalit na 4,6 procenta z letošních odhadovaných 7,8 procenta, což je podle něj stále velmi slušný vývoj.
Datum přijetí eura neobsahuje ani vládou schválená aktualizovaná verze Konvergenčního programu. Ten je základním dokumentem země pro přijetí eura. Opoziční sociální demokraté považují za reálné datum zavedení evropské měny 1. leden 2012. O tomto termínu ještě loni uvažovalo ministerstvo financí, později však svůj návrh stáhlo. Nyní kabinet termín eura odmítá určit s tím, že je nejdříve nutné provést ekonomické reformy a stabilizovat veřejné finance.
Tůma prohlásil, že Česko by zatím kvůli finanční krizi nemělo stanovovat termín vstupu do eurozóny, již před několika dny v Senátu.
Podle dnes zveřejněné studie GfK Praha více než pětině Čechů oddalování přijetí eura vyhovuje, neboť se domnívají, že ČR by měla přijmout evropskou měnu co nejpozději. Naproti tomu pro co nejrychlejší přijetí eura je 19,5 procent respondentů.
Jednotnou měnou by do čtyř let měli platit všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se euro používá již několik let, Slovensko ho zavede od ledna příštího roku. Polská vláda na konci října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Ze zemí bývalého východního bloku už platí eurem Slovinsko, celkem ho nyní ze 27 států EU používá 15.