Livio Stracca z ECB tvrdí, že současný monetární systém funguje celkově dobře, ale má svá slabá místa. A úspěšnost v dosahování cenové stability je podle empirických studií dána spíše institucionálním prostředím než nastavením monetární politiky (viz první část jeho článku zde). Ve druhé části se věnuje zejména změnám, které v systému mohou proběhnout i díky digitálním měnám a dalším inovacím.
Expert tvrdí, že „hotovost, která byla kdysi základním kamenem měnových systémů, jako platební prostředek upadá. Důkazy z eurozóny ukazují na stálý pokles jejího používání minimálně v relativním vyjádření. Platí to zejména u mladší generace, která upřednostňuje digitální platební metody. I v Německu, kde má hotovost jedinečný kulturní význam, její dominance slábne. Penězům jako prostředku směny v současnosti dominují bankovní vklady, které jsou používány prostřednictvím kreditních karet. To je také přirozený důsledek nárůstu elektronických plateb.“
Někteří ekonomové přitom „často a přesvědčivě argumentovali, že menší používání hotovosti nemusí být nutně špatná věc.“ Stracca ale poukazuje i na názory, podle kterých „je to jediná zbývající platební metoda, která zajišťuje plnou anonymitu a také je nezbytné zvážit její roli jako rezervy během krizí.“ Hotovost zůstává totiž nepostradatelná v situacích, jako jsou výpadky proudu, přírodní katastrofy nebo kybernetické útoky, kdy mohou digitální systémy selhat. „Aby byla zajištěna její spolehlivost, musí hotovost zůstat v oběhu a být neustále testována v reálných podmínkách. Ve snaze o rychlé přijetí digitálních peněz bychom proto neměli podceňovat reálnou odolnost a užitečnost hotovosti.“
Jak vidí ekonom bitcoin? „Někteří jej označují za budoucnost peněz a představuje průlomovou inovaci v decentralizovaných platebních systémech… Pravděpodobně však nebude naší měnovou budoucností, a to ze dvou důvodů. Za prvé platební systém, na kterém je založen, je neefektivní. Jeho decentralizovaná povaha jej činí pomalým a nákladným, s vysokou spotřebou energie a transakčními poplatky. Je to přitom klíčový rys systému, ne něco, co by bylo chybou a dalo se odstranit.
Za druhé bitcoin je špatná měnová kotva. Nabídka tohoto aktiva je totiž omezena, což je inspirováno zlatem. I to se přitom kvůli své rigiditě ukázalo jako podřadný měnový standard. Jeho cena je volatilní a spočívá na křehkých základech. Lepší měnová kotva by byla flexibilnější a přizpůsobivější ekonomickým podmínkám.“ Zastánci bitcoinu by tak podle ekonoma „mohli být lepšími znalci měnové historie“.
Navzdory zmíněným nedostatkům dosáhl ale „krypto ekosystém“ významného pokroku. „Asi nejslibnější je koncept tokenizace. Ta má potenciál snížit transakční náklady, demokratizovat přístup na finanční trhy a učinit peníze „programovatelnějšími“. I když bitcoin nemusí naplnit svou původní vizi, inovace, které inspiroval v jiných oblastech, by mohly způsobit revoluci ve finančním systému, míní expert.
Zdroj: VoxEU