Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co by měla dělat vláda při současné krizi a co ne?

Co by měla dělat vláda při současné krizi a co ne?

08.12.2008 13:59

Situace v globální ekonomice se unisono zhoršuje, stále jasněji se ukazuje i omezená možnost monetární politiky čelit těmto problémům. Naše pozornost a (někdy přehnané) naděje se tak stále více upírají k fiskálním možnostem stimulace ekonomiky. Co v tomto smyslu udělá vláda USA je rozhodující pro celý svět (hovoří se tam již o podpoře v rozsahu 5-6% HDP), v menší míře to platí o vládách a zemích EU. A pro nás jsou přirozeně relevantní kroky vlády naší. Spektrum obecně navrhovaných kroků je přitom stále širší, hodnocení by mělo mít následující rámec:

Fiskální stimul, cílený přímo na eliminaci ekonomického oslabení, musí být 1. DOBŘE NAČASOVANÝ A RYCHLÝ, 2. DOČASNÝ, 3. DOBŘE ZACÍLENÝ A 4. MUSÍ CO NEJMÉNĚ OHROZIT DLOUHODOBÝ RŮST EKONOMIKY. Nutnost rychlosti a dobrého načasování reflektuje to, že nepotřebujeme stimul, pokud se nakonec ukáže, že nedošlo k recesi. Nepotřebujeme ho ani po recesi – obojí je kontraproduktivní. Dočasnost je důležitá proto, aby se z léku nestala nemoc neustále narůstajícího deficitu; bujícího státního aparátu; představy, že na vše je potřeba nějak státním aparátem reagovat, atd. Dobré cílení spočívá ve vybrání těch kompletních mechanismů, které se nerozplynou do ztracena, ale budou skutečně stimulovat. Snaha co nejméně ohrozit dlouhodobý růst čelí tomu, že naprostá většina efektivních krátkodobých stimulů má velký potenciál ohrozit dlouhodobý růst. Nelze tak ani hovořit o tom, že ho nesmí ohrozit – jen se snažíme, aby ho omezila co nejméně.

Z perspektivy těchto měřítek jsou bohužel obvykle méně efektivními kroky jako plošné snížení daní (osobních, či korporátních) nebo podobné závazky do budoucna, či infrastrukturní projekty, které zaberou dlouhé měsíce, či dokonce roky příprav. Např. malá účinnost snižování korporátních daní, či daňová stimulace investic v takovéto situaci je (možná paradoxně) v rozporu s jejich dlouhodobým pozitivním účinkem na ekonomiku - kdy se např. plně projeví zvyšování návratnosti investic díky snížení korporátních daní. Bezkonkurenčně nejhorší cestou je pak selektivní podpora některých odvětví (nyní se samozřejmě nejvíce hovoří o automobilovém průmyslu). Pokud se tedy rozhodneme, že skutečně chceme krátkodobě stimulovat, nejlepšími kandidáty jsou jednorázové velké „dárky“ ve formě jednorázového snížení daní (rabatů), jednorázových vyšších dávek u nezaměstnaných, podpor rodin s nízkými příjmy, apod. Tj. skutečné ekvivalenty házení peněz „z vrtulníků“ tam, kde velkou část z nich rychle utratí.

Vhodná je pak i podpora infrasturturních projektů s krátkou (!) dobou nastartování – ale jen těch, které by musely být tak jako tak zainvestovány. Silnice, městská hromadná doprava, železnice, čističky vody, či další ekologické projekty jsou několika málo příklady, kde by to snad šlo a fungovalo. Vláda, respektive ti, kteří by měli uvedené projekty na starost, by se pak měli chovat oportunisticky a využívat toho, že někteří dodavatelé jsou již nyní pod tlakem klesající poptávky a ceny komodit jsou (jen dočasně) nízko. Podobná příležitost se v době narůstajícího nedostatku surovin a energií nebude opakovat.

Máme li tedy jasno, co jsou nejefektivnější krátkodobé stimuly, zbývá rozhodnout se, zda je vůbec využít. Alternativou je nedělat nic (či předstírat činnost), nebo se zaměřit na dlouhodobou stimulaci (a některé její části možná kamuflážovat jako krátkodobou nutnost). Můj pohled je následující:

--stále existuje poměrně vysoká míra nejistoty ohledně toho, zda budeme čelit skutečně silnému oslabení, které jediné by ospravedlnilo „tu pravou“ krátkodobou fiskální stimulaci.

--s jistotou ale víme, že nám dříve či později významně prospějí kroky vedoucí k celkovému zvyšování efektivity – nižší korporátní daně, zprůhlednění daňového systému, snižování byrokracie, zvyšování rychlosti rozhodování soudů, efektivní zdravotní a sociální systém, atd.

--pokud se vláda a její úředníci zaměří na krátkodobou stimulaci, výše uvedené zefektivňování půjde stranou (jedinou významnou oblastí, kde se krátkodobá i dlouhodobá stimulace překrývají, je uvedená infrastruktura). Ztratili bychom tak pro nejistý výsledek, končící možná jen vyšším dluhem, jistý přínos v podobě dlouhodobějšího lepšího stavu naší ekonomiky.

Úkolem by tak mělo být to, co doposud – provádět kroky vedoucí k celkovému zlepšení stavu naší ekonomiky, i s tím rizikem, že si pár čtvrtletí proděláme pokles. Měli bychom ale jistotu, že si necháme pod hávem obrany proti recesi propašovat do ekonomiky socialismus (který se skutečně sociálním přístupem má společný jen slovní základ). Měli bychom ale také mít připraven efektivní plán B, splňující výše uvedená kritéria, a jasně stanovený spouštěcí mechanismus včas indikující, že jde skutečně do tuhého (v USA se v této souvislosti uvažuje o datech z trhu práce). 

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  • Dotaz
    08.12.2008 15:32

    Pane Soustružníku, nechápu následující ohledně "házení peněz z vrtulníku". Jestliže budou tyto peníze získány formou daní, tak je na jedné straně budeme házet z vrtulníku, na druhé straně je vysávat vysavačem. Byl by v tomto případě efekt blízký nule? Pokud budou tyto peníze získány formou půjčky, pak dojde ke crowding-out ze soukromého sektoru a odpovídajícímu snížení investic v soukromém sektoru. Byl by v tomto případě efekt blízký nule? Budou-li tyto peníze získány tiskem, resp. monetizací dluhu, bude výsledkem vyšší cenová hladina než by byla v předchozím případě. To implikuje crowding-out díky vyšším/méně nízkým cenám vstupu. Bude v tomto případě efekt blízký nule? Připadá mi, že důvodem pro "rychlý" zásah je snaha předběhnout reakce lidí na trhu. První problém zní, zda pozitivní efekt dnes nebude jednoduše smazán negativním efektem zítra, když lidé zareagují. Je-li navíc problémem nefunkčnost trhu, pak tyto rychlé a překvapivé zásahy vedou k nejistotě a neochotě investovat. Otázka by spíš měla znít: může zadlužený ekonomický subjekt stimulovat ekonomiku?
    ondra
  •  
    08.12.2008 14:13

    Odstoupit !
    tm.
Aktuální komentáře
29.03.2024
8:40Čínská realitní krize se šíří do největších bank. Zatím je 'ještě zvládnutelná'
28.03.2024
17:21Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus
16:53Jaký závěr nás čeká tentokrát? Wall Street v úvodu pouze přešlapuje  
16:06Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2024
16:06Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily
15:48Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
15:44Tesla už odepsala na akciích 350 miliard dolarů. Očekávání investorů ohledně dalšího vývoje jsou nevalná
13:29Invesco: Významný týden pro měnovou politiku je pro trhy dobrým znamením
12:22Než otevře Wall Street: Snowflake, MillerKnoll, Sprinklr  
11:20Podle guvernéra Fedu by se po posledních datech o ekonomice měla snížení sazeb odložit nebo zredukovat
11:02Investoři se připravují na konec kvartálu, Fed nechce spěchat se snižováním  
9:42Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, reálné příjmy domácností rostou a s nimi i útraty
8:55Se snižováním sazeb v USA není kam spěchat, opakuje guvernér Fedu Waller. Futures jsou zelené  
8:52Putin: Rusko nezaútočí na Pobaltí, Polsko či Česko. Jde jen o strašení lidí
8:45Rozbřesk: HDP potvrdí pozitivní obrat v útratách domácností
6:03Britské akcie jsou nyní (historicky) mimořádně levné a Evropa už obchoduje s výrazným diskontem i vůči Japonsku
27.03.2024
21:19Americké indexy posilovaly díky silnému závěru  
18:26Jen kousek od intervence? Akcie a dluhopisy dnes lehce v zeleném  
17:50Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle pro pražské banky
15:43BlackRock: Dlouhodobě nebude pokračovat scénář vyšší inflace a sazeb. Postará se o to umělá inteligence a další technologie

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Kalendář událostí
    ČasUdálost
    13:30USA - Jádrový deflátor PCE, y/y
    13:30USA - Výdaje na osobní spotřebu, m/m