Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Ve chvíli, kdy byl schválen program podpory za 200 mld. EUR padl poslední silný argument pro jeho použití

Ve chvíli, kdy byl schválen program podpory za 200 mld. EUR padl poslední silný argument pro jeho použití

16.12.2008 16:02

Představitelé států Evropské unie se minulý týden ve čtvrtek dohodli na plánu, který má za cíl stimulovat ekonomiky EU postižené krizí. Plán dosahuje výše cca 200 miliard EUR a obsahuje kroky k posílení zaměstnanosti, podpory malých a středních podniků, investic do výzkumu a vývoje, kroky k rozvoji infrastruktury atd. Jeho odrazem by bylo i to, že minimálně některé státy EU prohloubí své rozpočtové deficity. Spíše než efektivní fiskální stimul proti recesi (viz článek z minulého týdne) ale tento plán představuje dort pejska a kočičky. Posledním fundamentálním argumentem příznivců podobných programů tak mohlo snad zůstat jen to, že investoři nechtějí nyní dávat své peníze do ničeho, co zavání rizikem. Zvýšené státní výdaje (jakkoliv pochybné z hlediska cíle) financované dluhem tak mohly stále představovat jakýsi stimul.
 
Den před schválením tohoto plánu ale dluhopisoví investoři vystrčili růžky, když zůstala téměř nedokončena aukce německých státních dluhopisů (7 miliard EUR, 2letá splatnost). Tato událost, spolu s podobným vývojem v Nizozemí a Rakousku, dává silný signál, že poptávka po státních dluhopisech již nyní tak akorát absorbuje nabídku (i když výnos byl 2,2%, což je stále relativně nízko). Narůstá tak riziko, že státní poptávka po našich úsporách, respektive penězích, bude vytlačovat poptávku privátních subjektů. Narušen by tak byl jeden ze základních předpokladů toho, aby podobný záchranný program neudělal více škody, než užitku. Tento předpoklad přitom byl doslova ještě před pár dny naplněn – výnosy bezrizikových aktiv byly na velmi nízkých úrovních, rizikové marže velmi vysoké a trend se neobracel. To ale již zřejmě není pravdou a investoři ani při neutěšeném výhledu v korporátním sektoru (v roce 2009 čekáme vysokou míru bankrotů) nejsou ochotni financovat fiskální pokusy o záchranu v jakémkoliv měřítku. Podle FT přitom ale evropské státy pro příští rok plánují emise za více než 1.000 miliard USD, USA dokonce 2.000 miliard USD.
 
Rostoucí neochota kupovat státní dluhopisy je pak z části spojitou nádobou i s ochotou investovat do akcií. Dochází tedy mimo jiné k tomu, že pokud např. nakonec vláda v USA podpoří významně tamní automobilky, sama si tím zvýší náklad dluhu tento krok financujícího. Podpora automobilek bude totiž stabilizovat akciové trhy (nehledejme v tom moc logiku z dlouhodobějšího hlediska), pro investory přestanou být tak atraktivní sice bezpečné, ale minimum vynášející státní dluhopisy a vláda pro svůj program již nevyužije tak atraktivní podmínky (pokud ho vůbec bude schopna financovat). Stejný princip platí i o EU – fiskální injekce budou na akcie i státní dluhopisy působit stejným efektem.
 
Zatímco tedy možnost vytlačování privátních investic státním zadlužováním nebyla do předchozího týdne podporována vývojem na trzích, nyní je navrhovaná fiskální záchranná akce atakována i z tohoto směru. Recept pro politika stále za každou cenu toužícího kráčet po cestě dlážděné dobrými úmysly (vedoucí ovšem pravděpodobně do pekla) ale možná nabízí Londýn (i když zřejmě nechtěně). Ve snaze stabilizovat bankovní systém tamní regulátor (FSA) doporučuje, aby byla stanovena konkrétní část aktiv, jakou by v rozvahách bank musely vyplnit státní dluhopisy (FSA odhaduje, že by v UK došlo k přesunu cca 350 miliard liber investic). Snaha donutit banky k větším investicím do likvidních a v podstatě nerizikových investicí ve formě státních dluhopisů by znamenala výrazný zářez do jejich byznys modelu a měla znatelný dopad na trhy s kapitálem. A řešila by problém získávání fondů pro záchranné hurá akce zejména levicově laděných politiků. Doufejme, že si této možnosti nevšimnou.

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  •  
    16.12.2008 19:36

    Myslím,že politici by měli být trestně zodpovědni za své činy.
    Homo
  • Státní dluhopisy jsou nerizikové?
    16.12.2008 18:11

    To by mě zajímalo dokdy. Státní výdaje jsou doposud financovány ze státních příjmů. Státní příjmy se zmenšují už teď a dál ještě více klesnou, až nastane recese, do které uháníme dost rychle. Stát se nechová jako podnikatelský subjekt, takže zvlášť v době očekávaného zvyšování nezaměstnanosti nebude propouštět. Ale bude muset, aby mu zbylo na ostatní provoz, když se sníží objem vybraných daní a dokonce se budou daně snižovat. Možná stát zavede poplatky, které vykompenzují propad výběru daní. Poplatky zvýšené nebo nové povedou k dalšímu omezení spotřeby zboží a služeb, na kterou budou uvaleny. Lidé si uvědomí, co vlastně nutně potřebují a velmi rychle se přizpůsobí. Takže čím dál větší zadlužování státu s výhledem na čím dál nižší příjmy asi těžko bude bez rizika. Čím delší splatnost státního dluhopisu, tím větší riziko. Čím větší objemy dluhopisů s dlouhou lhůtou splatnosti, tím více je to už teď v háji. Kdo na ty dluhy nakonec vydělá? A kdy? A kdo bude chtít vydělávat na cizí dluhy? A proč by to dělal, když bude mít co dělat, aby vydělal aspoň sám na sebe? Krom toho by se stát měl chovat jako podnikatelský subjekt, svého zaměstnance (každý, kdo je placen ze státního rozpočtu) špatně odvádějícího práci by měl propustit a svého zaměstnace, který způsobí škodu podnikateli, by měl propustit a nedat mu ani sociální dávky do konce života. A na školách by se měla povinně vyučovat "výroba"(bez ohledu na obor, celou školní docházku), aby si každý uvědomil VEŠKERÉ hodnoty, které souvisí s neplánovaným zastavením stroje a jeho opětovným uvedením do provozu. Pak si úředníci hospodařící s financemi snad uvědomí, jaká hodnota za penězi je a budou se k nim odpovídajícím způsobem chovat, když už byly navíc jednou zdaněny a těmi daněmi byli někteří úředníci zaplaceni.
    Mudrc
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data