O tzv. akciovém fundamentu tu píšu poměrně často. V podstatě vůbec pak o technické analýze a metodách. Dnes bych se krátce věnoval tomu, jak lze podle mne obojí na sebe nějak „napasovat“. Spolu s pohledem na současnou americkou „blbou náladu“ a její implikace pro akciový trh.
Začneme následujícím grafem, který ukazuje vývoj spotřebitelského sentimentu v USA. do něj ještě dopsal, jak si vedl akciový trh po dosažení extrémů. Celkově to vyznívá tak, že na vrcholech sentimentu je následná 12měsíční návratnost akciového trhu, řekněme, smíšená. A má docela jasnou tendenci být nízká, či dokonce záporná. Naopak dna v sentimentu byla poměrně systematicky následována dost vysokou roční návratností akciového trhu. To poslední dno (možná) přišlo v listopadu a dost znatelné. V logice grafu tedy tato „blbá nálada“ implikuje docela velké „hurá“.
Zdroj: X
Hovořili jsme tedy o spotřebitelském sentimentu, který by se dal na ekonomické rovině považovat za něco ne vyloženě fundamentálního. Jenže na druhou stranu platí opak – ekonomika je v konečném důsledku o rozhodování ekonomických subjektů, tedy právě jejich sentimentu. Dohromady to ukazuje na to, že samotná definice fundamentu je vlastně ošemetná. A mimochodem jak by spolu mohl souviset popsaný sentiment a návratnost akcií? Možná jednoduše: Akcie hledí dopředu a po dosažení vrcholu sentimentu už v sobě ceny akcií odráží následný pokles. A naopak.
U akcií většinou vnímáme určitý dualismus „fundament vs. technická analýza“. Co z nich je lepší? Nebo co je vůbec relevantní? Dal bych k tomu jednoduchý příklad: Představme si firmu a její akcii, u které se v podstatě s jistotou čeká, že za pár dní vyplatí jedinou dividendu ve výši 10 dolarů. Pak už nikdy nic, firma bude zlikvidována a vše co zbylo, si rozeberou věřitelé. Je docela rozumné se domnívat, že těch pár dní se akcie bude obchodovat za 10 dolarů, pak už se nebude obchodovat vůbec. Roli tu tedy hraje jen a pouze „hard core“ fundament. Nějaký prostor pro technickou analýzu a podobný pohled tu moc není.
Nyní si představme, že došlo ke změně. Našla se poptávka po tom, co firma produkuje, věřitelé poskytli finance a firma jede dál. Nyní se čeká, že společnost bude vyplácet 10 dolarů každý jeden rok. Když pak chceme odhadnout hodnotu akcie, musíme si uvědomit, že deset dolarů dnes není to samé jako deset dolarů třeba za deset let. Onen tok hotovosti tak místo prostého součtu radši diskontujeme. Pokud by požadovaná návratnost byla třeba 10 % (5 % výnosy dluhopisů a 5 % riziková prémie akcie), je hodnota akcie 10 dolarů dělených 10 %. Tedy 100 dolarů.
V základu by i v této druhé verzi měl rozhodovat jen fundament. Jenže se to dá říci přesněji: Rozhoduje názor na fundament. Někdo se tak může třeba domnívat, že sazby a výnosy dluhopisů půjdou nahoru, takže hodnota akcie klesne. Jiný může věřit, že firma dokonce postupně zvýší dividendu na 11 dolarů a za deset let na 12 dolarů. I v takto jednoduchém případě se tak lehce objeví prostor pro čistě „fundamentální“ fluktuace ceny akcie. Ne proto, že by nerozhodoval fundament, dokonce nemusí chodit ani žádné nové informace na trh. I tak se ale mohou měnit fundamentální názory. Třeba v rámci něčích nálad a tím jsme opět u toho, že fundament je vlastně těžké zadefinovat. Posuny v názorech pak mohou vytvářet formace v grafech, jejichž sledování a využívání navíc rozjíždí různá sebenaplňující se proroctví.
V realitě je uvedený příklad přitom stále extrémně jednoduchý, druhým extrémem by byla třeba . U ní je rozptyl názorů na fundament obrovský a jde o to, čemu se dá říkat vyloženě příběhová akcie. Příběhové jsou více či méně všechny (i výše uvedené byl příběh), ale tady lze příběhy převést do mimořádně širokého vějíře konkrétních a pro někoho uvěřitelných finančních scénářů. S bezpočtem odhadem hodnot.
Celkově se tak podle mne dá uvažovat o tom, že fundament udává nějaké hrubé hranice toho, kde se cena akcie může pohybovat. Tedy kde může být její hodnota. A mezi těmi hranicemi někdy vyloženě „vládnou“ technické faktory. Například u výše zmíněné teoretické akcie je celkem zřejmé, že její hodnota není v různých relevantních scénářích na 10 dolarech, ani na 50 dolarech. S tím, jak se blížíme k oné stovce se ale naše jistota snižuje. A to samé platí z opačné strany.