Bratislava (ČTK) - Opatření v boji proti negativnímu vlivu hospodářské krize by měla mít co nejširší dosah a měla by být přijata jen na omezenou dobu. Mezi nejefektivnější kroky patří investice do infrastruktury nebo podpora spotřeby lidí s nižšími příjmy. Uvedli to dnes představitelé Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň o polovinu snížili odhad růstu slovenské ekonomiky.
Podle generálního tajemníka organizace Angela Gurríi celoplošné snížení daní nemusí v době krize prospět, protože z něj budou těžit hlavně střední a vyšší vrstvy. Ty ale více peněz pravděpodobně neutratí a budou se zvyšovat jejich úspory. Naopak lidé s nižšími příjmy by peníze utratili, což by podpořilo ekonomiku.
Slovenská ekonomika podle OECD zaznamená v letošním roce hospodářský růst jako jediná ze všech 30 členských zemí. Organizace růst výkonu hospodářství dosud odhadovala na čtyři procenta, dnes však uvedla, že růst by mohl být asi dvouprocentní. "Očekávali jsme růst o čtyři procenta. Nyní ale předpokládáme snad dvouprocentní růst," řekl Gurría na semináři, který se konal v Bratislavě.
"Dvě procenta by se pro Slovensko mohla zdát příliš málo, je to ale vynikající výsledek, když to srovnáte se zápornými čísly u jiných zemí. Takže všechno je relativní," řekl podle agentury Reuters Gurría. Celkově by HDP členských zemí OECD měl v letošním roce klesnout o dvě procenta. "Věřím, že v roce 2010 dosáhneme pozitivního růstu," dodal.
Celoplošný pokles daní na Slovensku navrhuje hlavně opozice, vládní strany chtějí udržet růst hospodářství nepřímým a mírným snížením daňového zatížení pro lidi, veřejnými investicemi do stavby dálnic nebo rychlejším využíváním evropských fondů.
Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica chce udržet i zaměstnanost, například podporou začínajících podnikatelů či firem, pokud nebudou propouštět. Tyto kroky OECD přivítala, vládu ale vyzvala, aby netlačila na růst minimální mzdy. "Další růst minimální mzdy by měl nastat, jen pokud to nebude mít negativní vliv na možnosti zaměstnanosti," uvedla organizace.
Gurría v době krize připustil i zvýšení deficitu veřejných financí, který muselo Slovensko stlačit pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), aby mohlo od letošního ledna přijmout euro. Nárůst schodku by ale měl být podle něj pouze dočasný. Slovenská vláda na letošní rok očekává deficit veřejných financí na úrovni 2,08 procenta HDP, schválená opatření proti krizi by jej zatím neměla zvýšit. Podle ministerstva financí je ale možné, že se naplánovaná výše schodku ještě přehodnotí.
Generální tajemník organizace nesouhlasí s protekcionismem, tedy zaváděním ochranářských opatření a upřednostňování domácích firem. Trhy by podle něj měly zůstat otevřené. "Měli bychom se vyhnout protekcionismu, nevede to k pozitivním výsledkům," řekl Gurría.
Své prognózy růstu slovenské ekonomiky směrem dolů už zrevidovala Evropská komise, slovenská centrální banka i vláda, které očekávají růst HDP v pásmu od 1,7 do 2,7 procenta. Slovensko by ale mělo být nejrychleji rostoucí zemí v rámci Evropské unie.