Svůj náhled na přípravu rozpočtu na příští rok, potřebné změny na příjmové i výdajové straně, státní zadlužení a v neposlední řadě reálnost přijetí eura ze strany ČR shrnul ministr financí Eduard Janota v rámci rozhovoru na serveru iDnes.cz
„Mám enormní zájem na tom, aby rozpočet, který předložím vládě v září, reagoval na danou krizovou situaci, tedy na nižší daňové příjmy oproti minulým létům a aby na straně výdajů pokrýval jen ty výdaje, které nelze řešit jiným způsobem. Aby garantoval maximální úspornost a efektivnost,“ uvedl ministr Janota a dodal, že to, že tento cíl nebude lehce splnitelný či možná nebude splnitelný vůbec, ukazují již dnešní diskuse kolem rozpočtu na úrovni expertů i samotné vlády.
Podle Janoty nelze vyloučit ani rozpočtové provizorium, upozorňuje však, že by se pochopitelně jednalo o negativní signál pro investory a případné zájemce o tuzemské dluhopisy a ve svém důsledku by mohlo poškodit Českou republiku nejen finančně, ale i politicky. „Jsou před námi říjnové volby do poslanecké sněmovny, a tudíž je velmi pravděpodobné, že stávající úřednická vláda skončí v nejlepším případě někdy na přelomu října a listopadu. Nová vláda pak může návrh státního rozpočtu na rok 2010 dle představ Fischerovy vlády odmítnout a v rámci zákonných lhůt přepracovat,“ upozornil Janota.
Pokud by Janota měl prostor řešit problém mandatorních výdajů, považuje za příhodnější změny v oblasti různých dávek a podpor, než oblast důchodů. „Nemůže být řešením dopad krize přenést na ty, kteří svou situaci už nemohou výrazně ovlivnit, tedy na důchodce,“ uvedl Janota. V této souvislosti zdůraznil nezbytnost provedení reformy důchodového systému. Jak uvedl, mnohé studie nezávislých expertů potvrdily, že spoléhat výlučně na tzv. průběžný systém financování, kdy pracující platí důchody současných důchodců, je naprosto nezodpovědné. Demografický vývoj ČR toto naprosto potvrzuje. „Pro zásadní změnu důchodového systému je třeba širokého politického konsensu, protože činíme rozhodnutí pro příštích 20, možná i 50 let. Bohužel v tomto smyslu nenašli v ČR společnou řeč zejména politici. Podle mého názoru mezi experty v tomto smyslu žádné rozpory neexistují, ale rozhodují politické garnitury. Neřešení situace je pouze pasivním odkládáním problémů s tím, že čím později to začneme řešit, tím to bude dražší, komplikovanější a dopady na jednotlivé skupiny obyvatelstva budou bolestnější, zejména pak na ty nejslabší,“ říká Janota.
Současnou ekonomickou situaci ČR přisuzuje Eduard Janota vývoji světové ekonomiky. Masivní pokles poptávky v zahraničí, zejména v zemích EU, podle něj způsobil problémy ve fungování celé řady našich firem. „Pokles odbytu, snížení zdrojů, přísnější hodnocení bank v případě žádostí o úvěr, nesplacené závazky z minulých let, to vše zkomplikovalo fungování podnikové sféry,“ uvedl Janota. „Státní rozpočet přerozděluje to, co získá z ekonomiky. Jde o to, aby tyto finanční prostředky dovedl rozumně a efektivně využít jak v sociální oblasti (důchody, podpory, nemocenské dávky), tak v oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, investic, ale i k úhradě všech závazků, které mu vznikly v minulosti. A právě najít tu nejrozumnější míru přerozdělování, pochopitelně s přihlédnutím k dané politické situaci, to je nejsložitější,“ říká Janota. Postup předchozí vlády při řešení krize i s přihlédnutím k doporučením NERVu měl podle Janoty za úkol zlevnit pracovní sílu snížením pojistného i formou slev a tím v kritickém období udržet zaměstnanost. „Vím, že odhad dopadu těchto opatření je poměrně značný, na druhé straně pasivní přístup by se určitě projevil vyšším růstem nezaměstnanosti a tím i zvýšenými nároky na výdaje státního rozpočtu v sociální oblasti,“ upozornil Janota.
V reakci na jednu z položených otázek ministr financí poznamenal, že země měla myslet na rozsah rozpočtových deficitů v dobách vysokého hospodářského růstu. „Keynesiánské principy uplatňuje česká politická reprezentace už několik let. Bohužel Keynesova teorie doporučuje fiskální impulsy v určité fázi ekonomického cyklu (při stagnaci či poklesu ekonomiky) a předpokládá zároveň, že v případě ekonomického růstu dojde k opaku, tj. ke splácení starých dluhů a závazků. My jsme si tuto teorii poopravili poněkud k obrazu svému, dluhy jsme vytvořili a závazky jsme nebyli schopni nebo ochotni plnit ani v etapě masivního ekonomického růstu a vysokých daňových příjmů. Zadlužovali jsme se i při růstu ekonomiky vyšším než 6 % a to určitě není správně,“ uvedl Janota.
A jak vidí šéf státních financí „překlenovací vlády“ reálnost přijetí eura? „Musím přiznat, že v dané chvíli jsem pesimista a nevidím šanci vstupu do eurozóny před rokem 2015. Samotné splnění tzv. maastrichtských kritérií bude velmi složité a možná bude i bolet.Ano, teoreticky jsme mohli požádat o vstup do procedury přijetí eura na základě výsledků roku 2006, respektive 2007, kdy jsme plnili maastrichtská kritéria v požadované úrovni. Smyslem vstupu do eurozóny ale není jenom v určitý moment splnit kritéria, my musíme garantovat udržitelný vývoj v dlouhém období a musíme být konkurenceschopní i v jiných oblastech než v těch, které požaduje Maastricht,“ uzavřel Janota.
(Zdroj: iDnes.cz)