Pandemie prasečí chřipky může být tak závažná, jako byla Hongkongská chřipka v letech 1968-69, jejíž náklady lze podle Světové banky odhadnout na 0,7 % celosvětového HDP. V Mexiku by nový kmen chřipky H1N1 mohl ve druhém čtvrtletí způsobit pokles HDP o 2,2 %, pokud bude v regionu Mexico City nadále trvat výrazné narušení chodu podniků, včetně oborů zahrnujících ubytovací a stravovací služby či dopravu.
Banka ve své zprávě uvedla, že přenos nákazy se pravděpodobně zvýší se začátkem chřipkového období na Jižní polokouli a pak opět v době, kdy chřipkové období začne na Severní polokouli. Zpráva dále zmiňuje, že zatímco v běžném chřipkovém období zemře celosvětově 1,5 milionu lidí, i v případě mírného průběhu prasečí chřipky by zřejmě přibylo dalších 1,4 milionu úmrtí.
„I kdyby virus nezmutoval do smrtelnější formy, v zemích s nízkým příjmem by druhá vlna chřipky mohla mít vážné důsledky, neboť tyto země mají omezenou monitorovací kapacitu, nemohou léčit onemocnění již v jeho počátku a v rámci jejich populace se více vyskytují chronická onemocnění,“ uvádí banka.
V úterý Světová zdravotnická organizace uveřejnila informaci, že již bylo zaznamenáno více než 52 000 případů prasečí chřipky v téměř 90ti zemích. Ve většině případů virus nezpůsobil o mnoho více než horečku a kašel. Přesto vlády objednaly milióny dávek s vakcínami na ochranu proti této nemoci.
Světová banka, která vznikla po druhé světové válce s cílem financovat zdravotní a rozvojové projekty v chudých zemích konstatovala, že letecká doprava s počáteční a konečnou destinací v Mexiku poklesla od počátku výskytu onemocnění o 80 % a hotely v populárních letoviscích oznámily, že průměrné míry neobsazenosti se vyšplhaly na 80 %. Celkově se příjem z turismu snížil o 43 %.
Na rozdíl od sezónní chřipky, která svým průběhem i počtem úmrtí sužuje spíše starší populaci, se nový kmen zaměřuje především na mladé a může způsobit potenciálně smrtící komplikace u jinak zdravých lidí mezi 30 a 50 lety, těhotných žen, astmatiků, diabetiků a obézních lidí.
Zdroj: Bloomberg