Text byl aktualizován: Především květnový růst příjmů překvapil v dnešní várce amerických makrodat. Osobní příjmy Američanů vzrostly v květnu meziměsíčně o 1,4 procenta, vysoce nad očekáváním trhu, který vyjádřeno konsensem Bloomberg počítal s růstem o 0,3 %. V předchozím měsíci osobní příjmy vzrostly o revidovaných 0,7 % (původně 0,5 %). Data o osobních příjmech a výdajích zveřejnilo dnes americké ministerstvo obchodu.
Výdaje svoji dynamiku v květnu zrychlily mírněji, když vzrostly o ,3 % v souladu s očekáváním trhu, dubnový růst o 0,1 % byl aktualizován na nulu a výdaje tak rostly poprvé po třech měsících. „Spotřebitelé se vracejí do obchodů a jsou ochotni vydávat o něco více. Nákupy ale zůstanou skromné, dokud neopadne nárůst nezaměstnanosti a firmy začnou opět přesvědčivě najímat nové zaměstnance,“ uvedl hlavní ekonom Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ Chris Rupkey s tím, že podle jeho názoru recese končí. „Obnova ukazuje známky života,“ říká prezident Mastercard pro americké trhy Chris McWilton s tím, že „volný pád“ spotřebitelských výdajů je u konce.
Podle dat ministerstva obchodu výdaje spotřebitelů, zodpovídající za 70 % ekonomiky, vzrostly za 1Q09 akumulovaně o 1,4 % po té, co během druhého pololetí roku 2008 propadly nejvíce od roku 1980. V tomto čtvrtletí mají přesto nákupy podle očekávání ministerstva klesnout o 0,6 % (meziročně) a započít růst až ve druhé polovině letošního roku, zejména s ohledem na míru nezaměstnanosti, která je na 25letém maximu (9,4 %) a podle ekonomů má růst na 10 % do konce letošního roku, někteří (například Roubini) hovoří o 11 %.
Výsledkem rozdílné dynamiky příjmů a výdajů je růst úspor. Míra úspor dosáhla 6,9 procenta a je tak nejvýše od prosince roku 1993.
Nárůst příjmů je podle většiny ekonomů především výsledkem efektů vládních stimulačních balíků. Daňové úspory a výdaje v rámci sociálního pojištění jsou tím, co vyhnalo míru úspor na 15leté maximum. Ekonomové očekávají, že tento efekt během následujících měsíců vyprchá a míra úspor opět klesne. Tento názor ovšem nesdílejí všichni. Ozývají se hlasy o skutečné změně ekonomického chování či dokonce o snížení závislosti na Číně…
Jiného názoru je například profesor ekonomie na newyorské univerzitě Nouriel Roubini, který předpokládá, že míra úspor v americké ekonomice bude vrcholit na 10 až 11 procentech. Ta by podle něho mohla růst v příštích letech a vystřídat dosavadní úroveň výdajů, na kterou byli Američané zvyklí, což (pokles ve výdajích) by pro ekonomiku mohlo v příštích letech znamenat jen velmi slabé a postupné oživování.
„Rostoucí míra úspor nebude kotvou, jen faktorem, který expanzi zbrzdí, ale nezastaví ji,“ domnívá se Dean Maki, hlavní ekonom US Barclays Capital, počítaje s propadem americké ekonomiky letos o 2,5 % a růstem o 2,8 % v roce 2010.
Podle profesora kolumbijské univerzity v New Yorku a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Edmunda Phelpse růstu míry úspor nahrávají také rozsáhlé ztráty majetků, které domácnosti utrpěly v ekonomické krizi. Phelps odhaduje, že bude trvat 15 let, než donácnosti získají zpět to, co v krizi ztratily. Podle dat Fedu je „to něco“ 1,3 biliónů USD za 1Q09 a 4,9 bio. USD za 4Q08.
(Zdroj: Bloomberg)