Dnes těžko věřit, že jen málo ekonomů vidělo přicházet krizi v rozsahu, v jakém se dostavila. Ale dokonce se vážně hovořilo o tom, že nastává období tzv. Velkého uklidnění. Tato myšlenka byla v akademických kruzích živa někdy od roku 1999, od té doby se objevovala v studiích a publikacích a postupně si získávala i širší než jen akademický okruh fanoušků. V podstatě hovoří o tom, že postupně dochází ke snižování volatility ve většině makroekonomických ukazatelů (např. inflaci a produkce) a to ve většině zemí.
Tyto názory mimo jiné podporoval Fed a pan Bernanke – ten v jednom svém projevu shrnul i pozitivní důsledky tohoto zklidňování. Nižší volatilita ekonomiky např. zlepšuje fungování trhu, umožňuje lepší plánování firem,či snižuje náklady zajištění rizik. Přirozeně implikuje i to, že recese by se stávaly méně časté a méně závažné. Za příčinu zklidnění bylo uváděno několik faktorů - lepší monetární politika, strukturální změny na úrovni podniků (např. technologie, či lepší řízení zásob), větší hloubka a fungování finančních trhů, deregulace v mnoha odvětvích, odklon od výroby ke službám, příznivější vývoj cen komodit a větší otevřenost mezinárodního obchodu a kapitálových toků.
Z pohledu naší pokrizové rekonvalescence se výše uvedené zdá jako velký krok vedle. Podívejme se ale na následující graf - ukazuje klouzavou pětiletou odchylku čtvrtletního růstu HDP v USA (do doby před krizí):
Zdroj:
Graf ukazuje, že hovory o ekonomickém Velkém uklidnění nejsou, respektive nebyly jen teoretickým výmyslem, uklidnění bylo od druhé poloviny 80. let skutečně významné. Otázka tak spíše stojí tak, jestli tuto periodu máme „úspěšně za sebou“, nebo došlo k jejímu přerušení, a nyní se budeme dál užívat klidu. Jinak řečeno, jestli v grafu patrné bezvětří bylo jen klidem před bouří (či bouřemi), nebo bude převažujícím jevem, občas přerušeným přeháňkou. Vývoj posledních dvou let samozřejmě ukazuje spíše k první možnosti a postupné dlouhodobé zklidňování bez výrazných fluktuací je nyní ne nemožným, ale také zřejmě ne nejpravděpodobnějším scénářem.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.