Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Quod licet iovi non licet bovi

Quod licet iovi non licet bovi

5.2.2010 10:12

Každý korekční pohyb na trzích si nachází své odůvodnění. Není tomu jinak ani dnes. Rozšiřování kreditních spreadů a pokles akciových trhů je tentokrát přičítán na vrub špatné fiskální morálce v jihoevropských zemích. To, že Řecko podvádí při reportování svého vládního deficitu a nikdy se nemělo stát členem eurozóny, se ví už drahnou dobu. Nikdo tomu však nevěnoval patřičnou pozornost. Teprve současná krize zapříčinila střízlivější přístup kreditorů a následné vyvalení problému. Má-li něco sloužit jako ilustrativní příklad nevyhnutelnosti finančních krizí, nenašli bychom lepší.

O Řecku a Španělsku čtěte také:

Řecké problémy se státním zadlužením jsou pro Evropskou unii stejně marginálním problémem, jako kolaps financí v pobaltských zemích. Útok na španělský fiskál je už vyšší ligou. V této souvislosti si nemohu odpustit drobnou poznámku směrem k jeho iniciátoru panu Roubinimu. Zajímalo by mne, proč vedle Španělska a Portugalska nezmínil v Davosu taktéž jiného středomořského požírače peněz, Itálii. Je známo, že italské ministerstvo financí muselo před svým vstupem do eurozóny provést několik spletitých derivátových transakcí, jimiž si dopomohlo ke splnění maastrichtského kritéria o tříprocentním státním deficitu. Nenapadá mne nic jiného, než že pan Roubini, přestože je finanční celebritou a mediálně vlivným analytikem, je taktéž jenom člověkem a velmi dobře chápe obsah rčení, že není radno dráždit hada bosou nohou. Oním hadem může být současný charizmatický italský předseda vlády. Pro nikoho, ani pro tak známého člověka, jakým Roubini je, by nebylo nic příjemného, dostat příslovečnou obálku se zlomenou tužkou (samozřejmě ne doslova). Tato epizodka mne utvrdila v mém dlouholetém přesvědčení, že žádný analytik není nestranný a stoprocentně spravedlivý a autocenzura patří do jeho velmi frekventovaného instrumentária.

Taktéž se ukazuje, že stále platí klasické rčení, které jsem použil v nadpisu, pro změnu v případě Itálie.


Váš názor
  • Zajimavy postreh
    5.2.2010 11:11

    Me osobne se take nazory pana Roubiniho prilis nezdaji. V souvislosti s deficitem rozpoctu predevsim zemi jizni Evropy (Recko, Italie, Spanelsko, Portugalsko) muze jit o snahu dosahnout urcite devalvace Eura. Silne a stabilni Euro je prinosne pro Nemecko (pripadne Benelux a Francii), jejich byznys je postaven na teto stabilite. Pro jihoevropany by naopak byla vyhodna devalvace Eura a vyssi inflace - tim by se take castecne resil onen deficit verejnych rozpoctu. Problemem je ze ECB je rizena tandemem Nemecko-Francie a na potreby ostatnich zemi nikdo nebere ohled. Z tohoto pohledu by mohly byt deficity urcitym nastrojem jak teto devalvace a inflace dosahnout. To ze se nektera z techto zemi polozi je nepravdepodobne, myslim si, ze spise v zakulisi EU dojde k politickemu hastereni a vysledkem bude pro EU typicky kompromis. Euro proti GBP a USD ponekud poklesne, inflaci se da trochu volnosti, sazby se zvysi ponekud pozdeji (aby se inflace mohla vice projevit) pote ale bude narust sazeb strmejsi.
    John Smith
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    9:00CZ - PPI, y/y
    11:00EMU - CPI, y/y