JP Morgan odkládá očekávaný termín zvýšení sazeb na konec 2011, chybí známky inflace

Ekonomové amerického bankovního domu JP Morgan krotí optimismus ohledně předpokládaného zvýšení úrokových sazeb. S blížícím se setkáním Fedu, které se má uskutečnit v příštím týdnu, analytici přehodnocují pravděpodobný termín zahájení utahování měnových politik a posouvají ho na čtvrté čtvrtletí 2011, oproti původnímu odhadu o půl roku později. „Prvořadou motivací ke změně našeho očekávání je chování inflace,“ zdůvodňují.

„Zatímco jádrová inflace podle nás poklesne pod 1 %, ve stabilnějších cenách služeb a vývoji mezd čekáme, že se po nějakou dobu bude projevovat dezinflace,“ řekl ekonom banky Michael Feroli. Pravděpodobné pozdržení restriktivní akce Fedu se během posledních týdnů zapsalo do očekávání většiny hráčů na Wall Street, podle nichž zůstane klíčová sazba po příští schůzi Fedu téměř jistě na aktuální, prakticky nulové hodnotě. Vzhledem ke slabému a nevyrovnanému růstu ekonomiky a stále skomírajícímu trhu práce není důvod očekávat jiný scénář. Že má jakékoli zvyšování sazeb ještě nějakou dobu čas, vyplývá i z aktuální rétoriky centrální banky.

Odložení kroků Fedu v tomto směru očekává i švýcarská UBS. Podle ní nezvýší Fed sazby dříve než v lednu příštího roku, ačkoli ještě nedávno sázela banka na září. Důvodem jsou fiskální problémy Evropy a nejistota ohledně dalšího vývoje amerického hospodářství.

Představitelé Fedu obavy ohledně přelévání problémů z evropského kontinentu připouštějí, nicméně jen v omezeném měřítku. Podle prezidenta Fedu v St. Louis Jamese Bullarda nebudou mít dluhové problémy eurozóny na politiku sazeb v USA žádný vliv. „Ačkoli fiskální situace v Evropě je opravdu vážná, globální oživení vyznívá v tomto okamžiku velmi silně a pravděpodobnost jeho vychýlení je malá,“ uvedl Bullard.

Výhled amerického oživení ale nejvíce kazí zprávy z trhu práce. Ačkoli se míra nezaměstnanosti během roku mírně snižovala, podle květnových dat nevznikla téměř žádná nová pracovní místa mimo státem dočasně najatých pracovníků na sčítání lidu. Počet týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti navíc zůstává na vysokých úrovních. Dokud bude najímání skomírat, a mzdy tak stagnovat, ekonomika se těžko dočká inflačních tlaků, které by měly utahování měnových politik předcházet. „Inflační tlaky zůstávají slabé,“ potvrdil David Resler z Nomura Securities, který popsal jádrovou inflaci jako „stabilizovanou“, což znamená, že „ekonomice bezprostředně nehrozí ani deflace“.

(Zdroj: WSJ)