Obavy ohledně růstu pokračují, akciové trhy v Evropě i USA klesají. Jedním z faktorů je návrat strachu o zdraví evropských bank. Jistě nepomáhá skutečnost, že Řekové stávkují a Nouriel Roubini volá ve Financial Times po restrukturalizaci řeckého dluhu. A prudký propad spotřebitelské důvěry v USA jen přidá na obavách.
Nejdůležitější zprávy však přicházejí z Číny. Jim Chanos, manažer hedge fondu, vysvětloval na počátku tohoto roku při prezentaci v London School of Economics svůj medvědí postoj k této zemi. Citoval skeptickou studii Paula Krugmana z roku 1994 zabývající se asijským zázrakem. V ní říkal následující: „Ekonomický růst, který je založen na růstu vstupů a ne na růstu výstupu z jednotky vstupu, bude nevyhnutelně vykazovat klesající přírůstky.“
Podle Chanose je Čína klasickým příběhem rozvíjející se ekonomiky s příliš vysokými investicemi, zejména v oblasti nemovitostí, který lze charakterizovat heslem „pokud to postavíš, oni přijdou“. To vše představuje obrovské plýtvání zdroji a zemi to zanechá mezi Scyllou přebytečné kapacity a Charybdou inflace.
Moji kolegové, kteří pracují v Číně, jsou poměrně optimističtější než Chanos; tato země již v minulosti několikrát pochybovače umlčela. I pokud má jen částečnou pravdu a Čína projde významným zakolísáním v době, kdy Evropa směřuje k úsporám, současné oslabení trhů by se mohlo přeměnit v pád.
(Zdroj: The Economist - Buttonwood's notebook)