Se zvýšenou splátkovou disciplínou se potýkají cizoměnové úvěry mezi fyzickými osobami, značně rozšířeny v těch v zemích střední a východní Evropy, které procházely obdobími vysokého růstu domácích úrokových sazeb proti nízkým sazbám ve světových měnách. Důvodem je výrazný pohyb v měnových kurzech, který rázem zdražil úročení na těchto úvěrech až na dvojnásobek.
O 35 procent poklesl kurz maďarského forintu proti švýcarskému franku od roku 2008. Od počátku roku 2005, kam sahají podrobná data o cizoměnových úvěrech, do května roku letošního přitom jen na švýcarské franku narostl objem poskytnutých hypoték z 133,8 miliardy HUF na více než 2,2 bilionu HUF. Přes dvě třetiny všech úvěrů domácností, přibližně 5,4 bilionu forintů, je v Maďarsku poskytnuto v cizích měnách, především právě švýcarské franku (82 %). „Stále se nám nepodařilo přesvědčit lidi, aby si přestali kupovat ploché televize z cizoměnových úvěrů,“ uvedla alegoricky centrální banka slovy svého guvernéra Simora. Šéf maďarské bankovní asociace Tamas Erdei varoval, že podíl špatných úvěrů lokálních půjčovatelů, jmenovitě , či Foldhitel, může do konce roku narůst k 10 procentům.
Asociace zaměřená na dlužníky v problémech v Maďarsku uvádí, že měsíčně registruje 15 tisíc telefonátů žádajících radu či pomoc. „Střední třída s nižšími platy volá po tisících. Podle našich odhadů existují dva až tři miliony lidí, kteří netuší, jak zaplatí další splátku úvěru,“ říká šéfka asociace Marianna Lenard. Nový šéf maďarského regulátora trhu Pszaf, Karoly Szasz, říká, že ke konci března bylo oficiálně po splatnosti přes dva miliony úvěrů domácností, z nichž přes 100 tisíc je hypoték.
Jeden příklad. Lektorka zvláštního vzdělávání s hypotékou na 10 milionů forintů není schopna úvěr splácet poté, co vlivem pohybu HUF/CHF měsíční splátka na úvěru vzrostla na 130 tisíc forintů z úvodních 70 tisíc forintů. Vláda prozatím učinila rozhodnutí, které chrání dlužníky, ale dopadá na banky. Do 15. dubna roku 2011 vyhlásila moratorium na zabavování nemovitostí pro neschopnost splácet. Vláda plánuje vytvoření „špatné banky“, která bude soustřeďovat špatné úvěry a domlouvat se s dlužníky na způsobu jejich splacení v roli nového majitele jejich úvěrů či hypotéky. Ministr hospodářství v nové vládě Matolcsy uvedl, že detaily budou známy do konce srpna.
Tomuto řešení oponuje MMF. „Je faktem, že někteří dlužníci potřebují pomoc. Ale to musí být učiněno transparentně a profesionálně,“ uvedl fond. MMF se obává především morálního hazardu u dlužníků a toho, že takové opatření vystupňuje nedůvěru vůči bankovnímu sektoru země. „Ten žádné vážné problémy nemá. Úvěry restrukturalizují, prodlužují jejich platnost a poskytují nové období fixních úrokových sazeb,“ uvedl fond.
Bank, která prošla evropskými zátěžovými testy jako jedna z nejsilnějších, restrukturalizovala 110 miliard HUF úvěrů pro 41 tisíc dlužníků, uvedl její šéf Antal Pongracz. „Stávající situace volá po mimořádných opatřeních,“ domnívá se ale člen vedení banky Bank Nyrt., druhého největšího poskytovatele hypoték v zemi, Laczlo Harmati. Banka pro dlužníky zavedla „fixní úrokovou sazbu“ vůči švýcarskému franku 205 HUF/CHF (v červenci dosáhl kurz prozatímního maxima 219 HUF/CHF) na tři měsíce. Na banky vedle úvěrových problémů dopadne také vládní bankovní daň. její dopad do hospodaření vypočetla na negativních 37 milionů eur do zisku po zdanění. Podobné obavy ve skupině přicházejí z dalších zemí východní Evropy. Šéf rumunské BCR Bruyseels uvedl, že ve druhé polovině letošního roku náklady na riziko dále porostou zejména kvůli nové vlně nesplácených úvěrů v retailovém segmentu. Její příchod očekává od září, ziskově naopak vidí vývoj v korporátním segmentu.
(Zdroj: Bloomberg)