Čínský bankovní sektor minulý rok splnil svou povinnost a v čase hrozícího hospodářského kolapsu podpořil stimulační aktivity vlády v Pekingu. Objem poskytnutých úvěrů minulý rok vzrostl o úctyhodných 32 %, letos sice došlo ke zpomalení, avšak růst se stále udržuje na frenetických 18 %. Nyní přichází čas zúčtování a vládě nezbývá nic jiného, než stát při svých bankách.
Místní média již spekulují o tom, že Huijin, dcera gigantického ústavu China Investment Corporation vlastnícího podíly ve všech hlavních čínských bankách, již zítra vydá první ze série dluhopisových tranší v celkové hodnotě 28 mld. USD. Obligace by měly kupovat zejména jiné státem kontrolované společnosti. Získané prostředky by pak měly být použity při nákupu sekundárních emisí akcií, které chystají velké čínské banky v druhé polovině roku. Chtějí tak posílit svoji kapitálovou pozici, a zajistit se tak vůči očekávané vlně odpisů špatných dluhů.
Celý poněkud zamotaný proces by se dal jednoduše shrnout takto: jedna část čínského státního molocha vydá dluhopisy, další je upíše a dá k dispozici prostředky, třetí část ji pak využije, jenže již přejmenovanou na akciový „vlastní kapitál“. Ten pak bankám dovolí dále poskytovat úvěry soukromému sektoru a dodávat životodárnou mízu čínské ekonomice.
Tento plán, který si v ničem nezadá s účetními kouzly , je vlastně nouzovou alternativou přímočařejší varianty, v jejímž rámci mělo být v Hongkongu a Šanghaji s pomocí nových emisí přímo získáno 20-30 mld. USD. Trhy jsou však nestabilní, a navíc je stále jasnější, že úvěrová portfolia řady velkých bank skrývají mnohá nepříjemná překvapení.
Podle nejnovějších zpráv je v ohrožení až 17 % veškerých úvěrů v hodnotě 7,7 bilionů jüanů (přes bilion USD). Zhruba tři čtvrtiny z nich půjde podle odhadů nějakým způsobem refinancovat, u zbytku jsou vyhlídky na splacení mizivé. Banky už v tichosti začaly s restrukturalizací dluhů a tvorbou rezerv.
Čína už má s tímto procesem zkušenosti. Před deseti lety odkoupila vláda špatné úvěry v hodnotě 10 % veškerých bankovních aktiv, které umístila do zvláštních fondů, kde tato toxická aktiva setrvávají dodnes. Tehdy však byly čínské banky stoprocentně státní. Dnes mají všechny zahraniční investory a musí vykazovat čtvrtletní výsledky hospodaření. Není tedy divu, že se čínské bankovní ústavy obchodují v porovnání se svými protějšky z Indie či Indonésie s výrazným diskontem.
Investoři si dobře uvědomují, že výsledkem zvláštního postupu rekapitalizace bank bude zvětšení pákového efektu v celém systému. Vlastní kapitál v rozvaze jedné státní společnosti je ve skutečnosti pouze dluhem v účetních výkazech jiného státem vlastněného subjektu. Pokud tedy vše dopadne dobře, jedná se o lukrativní záležitost. Jestli však stát sanaci nezvládne, čekají ho velké problémy.
(Zdroj: The Economist, CNBC)