Polská centrální banka může v lednu začít zvyšovat svou klíčovou úrokovou sazbu, a v průběhu roku zvýšit výpůjční náklady o celkové jedno procento, uvedla banka ve své aktuální zprávě. Centrální banka Maďarska by podle té samé prognózy měla navýšit v příštím čtvrtletí hlavní sazbu o čtvrt procentního bodu na 6 %. Prostor pro utahování měnové politiky ze strany Magyar Nemzeti Bank je ovšem limitovaný a klíčová sazba by tak do konce příštího roku neměla vzrůst nad 6,25 procenta.
Jako poslední z regionu by měla se zvyšováním sazeb začít Česká národní banka, a to ve druhém čtvrtletí 2011 na úroveň 1 procenta, ve zbytku roku by pak mohlo přijít další zvýšení o čtvrt procentního bodu, uvádí .
Bankovní rada ČNB na včerejším měnovém zasedání rozhodla, že ponechá sazby na současné úrovni, klíčová dvoutýdenní reposazba tak zůstala v souladu s očekáváním trhu na úrovni 0,75 %. Jak uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer, bankovní rada hlasovala pro ponechání sazeb poměrem hlasů 6:1, na předchozím listopadovém zasedání pro nezměněné sazby zvedlo ruku pět ze šesti členů (chyběl Kamil Janáček, pro zvýšení se vyslovila Eva Zamrazilová).
Singer také uvedl, že rizika inflačního vývoje v ČR jsou vyvážena na obě strany, když za hlavní protiinflační hrozbu lze považovat pomalejší než očekávaný růst mezd, na proinflační strunu hraje naopak jeho mínění o vývoje korunového kurzu. Celkový vývoj je pak významně spojen s nejistotou, která přichází především z vnějšku a jejímž zdrojem jsou dluhové problémy eurozóny, vývoj německé ekonomiky závislé na jihovýchodní Asii, nebo vývoj cen komodit a spekulace na trzích.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB)