Chaos a dočasné bezvládí v Egyptě vyhnaly cenu ropy poprvé za poslední dva roky nad 100 dolarů za barel. Obavy panující na trhu se v zásadě soustředí na dva body: první je strach z přerušení provozu Suezského průplavu, zadruhé se investoři bojí šíření nepokojů do dalších států Blízkého východu, kde se nachází významná část zásob i vrtů.
Tyto obavy se zatím zdají nepodložené. Egypt příliš velkým těžařem ropy není, ve skutečnosti malé množství suroviny dováží. Přes zemi proudí 4 % světových zásob, což nyní činí ani ne 4 miliony barelů ropy denně. Z toho zhruba 2 miliony připadají na tankery plující průplavem, zbytek pak přepraví ropovod SUMED táhnoucí se od Rudého moře přes Káhiru k pobřeží Středozemí. Egyptské úřady zatím neprojevily ani náznak snahy zastavit provoz na těchto dvou trasách. Protestující k tomu ani nedisponují potřebnými prostředky.
I kdyby ale došlo k uzavření průplavu, SUMED má ještě volnou kapacitu 1,4 mil. barelů denně, kterou by bylo možné pokrýt většinu případného námořního výpadku. Také pokud by se provoz egyptské infrastruktury zastavil úplně, katastrofický scénář nehrozí. V přístavech nyní kotví dostatek volných tankerů, které by ropu do Evropy mohly přepravit podél afrických břehů přes Mys Dobré naděje. Na případný výpadek dodávek je svět vcelku slušně připraven. Zásoby v zemích OECD vystačí na pokrytí 59 dní spotřeby (historický průměr činí 55 dní).
Šíření nestability do dalších zemí regionu dělá trhu mnohem větší vrásky. Výbušná směs nezaměstnanosti, příjmové nerovnosti, autokratického stylu vládnutí a korupce není zdaleka jen egyptskou specialitou. V případě problémů v Libyi nebo Alžírsku však není jisté, že by došlo k uzavření vrtů. Během druhé války v Iráku byly dodávky z Perského zálivu přerušeny jen na tři týdny.
Spíš než ropa by měly spotřebitelům dělat vrásky potraviny. Byly to koneckonců i rostoucí ceny chleba, které do ulic Káhiry vyhnaly rozezlené davy. Od rozsáhlých požárů a sucha v Rusku, které následně zakázalo vývoz pšenice, tato základní složka jídelníčku v mnoha zemích stále zdražuje.
V zoufalé snaze odvrátit hrozbu egyptského scénáře by řada zemí mohla sáhnout k čerpání strategických zásob obilovin. Tempo naskladňování už zvýšily Saudská Arábie, Jordánsko i Alžírsko. To by mohlo vyvolat panické reakce v ostatních ohrožených zemích, které se budou také snažit „nakřečkovat“ zásoby.
V delším časovém horizontu nicméně tlak na růst ceny ropy zesílí. Díky expanzi rozvíjejících se trhů a slušnému zotavení poptávky v Americe se barel ze svých minim na 30 dolarech rychle odrazil zpět k vysokým hodnotám. OPEC zatím s navýšením těžby nespěchá. Ropu oceněnou v dolarech, které mohou kvůli QE2 rychle ztrácet hodnotu, by kartel zatím nejraději nechal v zemi. I po zvýšení těžebních kvót by však do dvou let mohla poptávka začít předstihovat nabídku. To už bude 100 USD za barel možná vypadat jako levná koupě.
(Zdroj: The Economist)