Aktualizováno Druhý muž Egypta, viceprezident Umar Sulajmán, oznámil, že Husní Mubarak odstupuje z funkce prezidenta Egypta a moc předává do rukou armády. Slovům víceprezidenta předcházelo prohlášení čtené státní televizí.
Ještě ve včerejším večerním vystoupení v televizi prezident odstoupení odmítal a uvedl, že ve funkci zůstane až do řádných voleb v září tohoto roku. Pouze oznámil předání částí pravomocí do rukou právě Umara Sulajmána. Po odstoupení prezidenta volali lidé v Egyptě skrze 18 dní trvající demonstrace.
Oddechnutí trhů bylo znatelné. Wall Street v reakci na rezignaci egyptského prezidenta umazala mírné úvodní ztráty a obrátila do plusu, evropské akciové burzy své dosavadní zisky dále rozšířily. Dolar se odrazil od hladiny 1,35 USD/EUR a mírně vůči euru posílil. Nejcitelnější byl však růst ETF navázaných na egyptské akciové tituly, které vyskočily hned o 6,7 procenta výše a připsaly si tak největší zisky od 1. února.
Prezidentovu rezignaci v ulicích Káhiry oslavují desetitisíce lidí. "Lid sesadil režim," skandují protestující na káhirském náměstí Tahrír (Osvobození). Nejvýraznější egyptský opoziční politik Muhammad Baradej dnešní den označil za nejlepší ve svém životě. "Země byla osvobozena," prohlásil. Mubarakovo odstoupení požadovali demonstranti od začátku protestů. Egyptský prezident učinil postupně několik ústupků. Slíbil, že již nebude kandidovat v zářijových volbách a ve čtvrtek předal část pravomocí viceprezidentovi. Dnes splnil hlavní požadavek protestujících a rezignoval.
Muhammad Husní Saíd Mubarak
Kariéra: byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů, stal se hrdinou, když řídil úspěšnou ofenzivu leteckých sil ve válce s Izraelem v roce 1973; vrchní velitel letectva (1972 až 1975); náměstek ministra obrany (1972 až 1975); viceprezident (1975 až 1981), prezident (od 14. října 1981, nastoupil po zavraždění Anvara Sadata) - v současnosti již páté volební období.
Prezidentské období: po nástupu do funkce rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy; do jisté míry se mu podařilo eliminovat násilnosti radikálních islamistů (paradoxem je, že sám byl v mládí členem fundamentalistického Muslimského bratrstva); snažil se bojovat proti korupci; vyvedl zemi z mezinárodní izolace (v roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států); podařilo se mu normalizovat styky s Ruskem a zachovat dobré vztahy k USA; v době irácké agrese proti Kuvajtu v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003; stal se důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu; prezident byl však kritizován za výjimečný stav v Egyptě, nevoli Západu neušlo také zvýšení pravomocí hlavy státu či postavení náboženských menšin; odpůrci mu vytýkali, že v zemi vůbec nelze hovořit o svobodě slova ani o politické pluralitě; obyvatele sužují rostoucí ceny potravin, nedostatek práce a korupce.
Ostatní:
• Pro svou dlouholetou vládu je nazýván Sfingou, je čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabské zemi (po libyjském vůdci Muammaru Kaddáfím, ománském sultánovi Kábusovi a jemenském prezidentovi Alím Abdalláhovi Sálihovi) a třetím nejdelším vládcem v Egyptě.
• V roce 1994 byl na oficiální návštěvě v České republice.
• Přežil nejméně šest pokusů o atentát, naposledy v roce 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.
Rodina: ženatý od roku 1959, s manželkou Suzanne má dva syny; o mladším Gamálovi se dříve spekulovalo, že by mohl po svém otci převzít moc v Egyptě.
(Zdroj: AP, čtk, CNBC, Bloomberg)