Meziroční inflace spotřebitelských cen v Číně stoupla v lednu na 4,9 procenta z prosincových 4,6 procenta, což bylo méně, než se čekalo. Inflační tlaky v druhé největší světové ekonomice však nadále rostou a projevily se ve výrazném vzestupu jádrové inflace bez cen potravin a v cenách výrobců. Plyne to z dnešních oficiálních čínských statistických údajů.
Ekonomové podle agentury Reuters čekali v průměru u celkového indexu zvýšení na 5,3 procenta, počátkem týdne se však objevily dohady, že meziroční růst zůstane pod pěti procenty. Analytici předpokládají, že dnešní údaje neodvrátí čínskou centrální banku od postupného přitvrzování měnové politiky.
Jádrová inflace bez zahrnutí kolísavých cen potravin vzrostla v lednu na 2,6 procenta z prosincového tempa 2,1 procenta a dostala se nejvýše minimálně od roku 2002. Výrobní ceny pod tlakem celosvětového zdražování komodit vzrostly za rok do ledna o 6,6 procenta z prosincového tempa 5,9 procenta.
"Vysoký nárůst výrobní inflace naznačuje, že cenové tlaky zůstanou nepříjemně silné, minimálně několik příštích měsíců," řekl ekonom hongkongské pobočky Royal Bank of Canada Brian Jackson. Asijské akciové trhy v pondělí díky dohadům o nižší inflaci v Číně rostly a dnes v růstu pokračovaly.
Čínská centrální banka minulý týden v boji proti inflaci zvýšila základní úrokové sazby podruhé za zhruba šest týdnů a potřetí od října. Peking rovněž od počátku roku zvýšil celkem sedmkrát povinné minimální rezervy komerčních bank a ekonomové předpokládají, že v postupném přitvrzování měnové politiky bude dál pokračovat.