V pokračující válce mezi čínskými medvědy a býky představují banky bitevní pole strategického významu. Čínský bankovní sektor obsahuje cenné klenoty, které svou tržní kapitalizací tvoří více než 20 % hongkongské burzy. Podstatnější je však jejich širší význam pro ekonomiku: zajišťují valnou většinu kapitálových prostředků země a jejich výsledky by, alespoň teoreticky, měly odrážet výkonnost celého hospodářství.
Záplava čísel výsledkové sezony a výhled do budoucna svědčí o jednoznačném úspěchu. Zisky loni rostly 20-50% tempem a v tomto čtvrtletí analytici očekávají obzvlášť skvělá čísla. Ztráty z nesplácených úvěry jsou mizivé, úrokové marže na vzestupu, potenciál pro řádné našponování bankovních poplatků zatím téměř nevyužitý. Poptávku po úvěrech nelze nasytit a alternativní zdroje kapitálu zůstávají těžko dostupné. Srdce každého bankéře musí zaplesat.
Trh však tolik optimismu nesdílí. I když se s čínskými bankami veřejně obchoduje jen krátce, zpravidla se jejich valuace pohybuje kolem 2,3násobku účetní hodnoty a 12-13násobku očekávaných diskontovaných zisků. V současné době se však obchodují při 1,5násobku účetní hodnoty a osminásobku budoucích ročních zisků, což je úroveň typická pro společnosti v problémech, nebo ty čelící nelítostné konkurenci.
Za nízkými cenami mohou stát různé faktory. Nejpodezřelejším se jeví úvěrové riziko. Minulý rok se ztráty největších bank pohybovaly na úrovni 40-50 bazických bodů úvěrového portfolia - to je málo i na extrémně rychle rostoucí ekonomiku typu Číny. Letos by měly náklady na riziko vzrůst, avšak jen na úroveň 60 bazických bodů, což je stále příliš nízké číslo.
Medvědi připouští, že ztráty mohou nějakou dobu zůstat mizivé, ale vládou nařízený úvěrový boom, trvající už dva roky, podle nich chtě nechtě musí způsobit rozsáhlé ztráty. Otázkou je jen kdy. Agentura Fitch odhaduje riziko vypuknutí systémové bankovní krize do roku 2013 na 60 %. Ta by dopadla na většinu větších bank. Největším nebezpečím jsou podle ratingových analytiků „díry v rozvahách“ v případě splasknutí realitní bubliny. Hongkongská poradenská firma Asianomics odhaduje rozsah případných odpisů na 400 mld. USD.
Čínské banky rozdaly v rámci stimulačního programu za poslední dva roky 17,5 bilionů jüanů (2,7 bilionu USD), ceny bytů v pobřežních městech od té doby jen stoupají. Regulátoři se s bublinou snaží bojovat s pomocí zátěžových testů simulujících drastické propady cen nemovitostí, zvyšováním potřebné jistiny (v Pekingu je na první byt třeba složit 40 % hodnoty v hotovosti, na další pak podíl výrazně roste) i omezováním prostředků přidělovaných lokálním finančním ústavům a developerům.
Obzvlášť poslední jmenovaná skupina vzbuzuje velké obavy, a to kvůli malé průhlednosti. Nikdo nepochybuje o tom, že řada bytů zeje prázdnotou, na druhou stranu nikdo nezpochybňuje mocnou sílu poptávky. Řada bankéřů tvrdí, že podmínky, za kterých byly hypotéky přidělovány, nebyly zdaleka tak laxní jako ve Spojených státech. Podle jiných hraje dobrá znalost početné a velmi bohaté vrstvy kupců, kteří jsou schopni přečkat pokles trhu, mnohem větší roli než agregátní ukazatele.
Banky jsou si rostoucích obav dobře vědomé a ustavičně tvoří rezervy. Ty by spolu se zisky a kapitálovým polštářem měly podle Moody´s stačit pokrytí většiny ztrát. Optimisté navíc tvrdí, že i v případě vyčerpání všech rezerv by zasáhla centrální vláda, tak jako v minulosti, kdy musel Peking na sanaci bankovního sektoru v průběhu deseti let vynaložit 650 mld. USD. Jenže tehdy banky neměly tak pestrou paletu akcionářů a je otázkou, jestli bude stát opět ochoten zachraňovat.
Centrální banka už přistoupila k několika krokům k ochlazení přehřáté ekonomiky: zvýšila povinné minimální rezervy i úrokové sazby. Některé kriticky důležité subjekty by podle nejmenovaných zdrojů mohly dostat nařízený poměr kapitálové přiměřenosti až 14 %, oproti současným 11,5 %. Téměř všechny čínské banky v současné době naplňují, nebo dokonce překračují globální standardy. Expanze kapitálového polštáře nicméně pokračuje. Pět největších bank minulý rok vydalo obligace a další tři giganti budou letos emitovat podřízené dluhopisy. Býci v tom vidí příležitost jako dobře uložit peníze, medvědi naopak známku blížící se pohromy. Tvrdí, že pokud se jim daří dobře, banky přece peníze spíš chrlí, a ne je shromažďují.