Čínská centrální banka dnes opět zakročila proti inflaci zvýšením míry povinných minimálních rezerv, které musí komerční banky z nových vkladů převádět na centrální. Podíl rezerv na vkladech stoupl o dalších 50 bazických bodů či 0,5 procenta na rekordních 20 procent. Opatření, které má omezit úvěrovou aktivitu, je letos již třetí v pořadí a od loňského podzimu, kdy Peking zahájil cyklus přitvrzování měnové politiky, je toto zvýšení již šesté v řadě. Čínská centrální banka oznámila, že dnešní zvýšení bude platit od 25. března. Cílem opatření je větší řízení likvidity a „správná kontrola“ poskytování úvěrů, vysvětlovala toto utahování kohoutů měnové politiky již dříve čínská centrální banka.
Povinné minimální rezervy představují poměr přijatých vkladů, které komerční banky musí uložit na účet u centrální banky a nesmí je poskytovat jako půjčky. Požadavky na povinné minimální rezervy nejsou v Číně jednotné a pro jednotlivé banky mohou být stanoveny individuálně. Loni v listopadu před prvním zvýšením činil tento podíl 17 procent. Čína loni na podzim po téměř třech letech obnovila i zvyšování úrokových sazeb, které od té doby zvedla třikrát. Roční zápůjční sazba je teď na 6,06 procenta proti 5,31 procenta před pěti měsíci.
Inflace v zemi roste podobně jako jinde ve světě zejména v důsledku prudkého zdražování potravin a energie. V únoru se meziroční míra inflace po růstu v předešlých měsících stabilizovala na lednové úrovni 4,9 procenta, ekonomové ale upozorňují, že v dalších měsících se může ještě zvyšovat. Čínská vláda si pro tento rok vytyčila boj proti inflaci, jejíž růst může vyvolat sociální napětí ve společnosti, za svou hlavní prioritu. Vedle centrální banky může inflaci direktivně krotit i vláda, která praktikuje u vybraných položek přímou cenovou kontrolu v podobě cenových stropů.