Únorová prognóza České národní banky (ČNB) předpokládá, že se úrokové sazby centrální banky nezvýší před koncem letošního roku. V současnosti však již vzniká prognóza nová, která započítává aktuální protichůdné faktory v domácí a světové ekonomice. Teprve na základě této analýzy se viceguvernér ČNB Miroslav Tomšík rozhodne pro hlasování o dalším nastavení měnové politiky na začátku května. Uvedl to dnes v online rozhovoru pro server Patria.cz.
„Samozřejmě, že ekonomický vývoj se od února k dnešnímu datu určitým směrem posunul, zejména je evidentní nárůst cen komodit a tržní výhled vyšších úrokových sazeb v eurozóně. Naproti tomu však lze pozorovat nižší než očekávanou poptávku v domácí ekonomice,“ řekl dnes Tomšík. Dodal, že únorová prognóza nepočítající v brzké době se změnou sazeb je pro něj stále významným vodítkem, ale rozhodovat se bude až po přečtení té nové. Navíc bude podle Tomšíka na jednání naplánovaném na 5. května probíhat i měnově politická debata s kolegy v bankovní radě o nejistotách a rizicích spojených s touto prognózou.
Kurz koruny ČNB v únorové prognóze očekává v průměru na 24,20 Kč/EUR za letošní a na 23,70 Kč/EUR za příští rok. „Pro českou ekonomiku je rozhodující zejména vývoj kurzu koruny k euru a ten je zhruba v souladu s dříve publikovanou prognózou,“ zhodnotil dnes sílu české měny viceguvernér ČNB. Vývoj kurzu koruny k dolaru je potom podle něho významně ovlivněn vývojem měnového páru USD/EUR. Na otázku, kdy by ČNB zvažovala zásah proti posilování koruny, Tomšík odpověděl: „Já osobně nemám žádnou vnitřně stanovenou hranici, při které bych chtěl na devizovém trhu intervenovat tím čí oním směrem. Avšak ČNB si vyhrazuje právo zasáhnout na devizovém trhu, pokud by vývoj kurzu mohl ekonomiku významně destabilizovat.“
Kromě vývoje ekonomiky a měny by rozhodování o sazbách v příštím roce mohla ovlivnit i reformní politika české koaliční vlády. V březnu představený plán reformy daní totiž přepokládá, že od začátku roku 2012 bude snížená sazba DPH přechodně navýšena z dnešních 10 procent na 14 procent, aby od 1. ledna 2013 zanikla úplně a nahradil ji jednotná sazby DPH bez výjimek na úrovni 17,5 procenta. „Změna DPH bude mít důchodový efekt, který bude negativně působit na spotřebu, tj. povede to ke snížení poptávky,“ uvedl dnes v rozhoru Vladimír Tomšík, ale dodal, že na druhou stranu „nelze opomíjet i přímý dopad na růst inflace, který může důchodový efekt převážit, tj. inflaci zvýší.“ Případné zvýšení inflace kvůli DPH však podle Tomšíka bude pouze jednorázové a po roce vlivem statistické základny vyprchá. „Pro tvůrce měnové politiky je nutné pečlivě zvážit, jak změna DPH ovlivní inflační očekávání. Pokud se ukáže, že inflační očekávání jsou dobře ukotvena, tak možná ani nebude potřeba provádět změny v nastavení měnové politiky kvůli tomuto jedinému faktoru, tj. kvůli změně DPH.,“ shrnul dnes dilema tvůrce měnové politiky viceguvernér ČNB.
Online rozhovor však nezůstal pouze u dění v české ekonomice. Řeč došla i na zadlužování států v Evropě i Americe. „Mezi ekonomy snad není pochyb o tom, že každý ekonomický subjekt (včetně státu) si vždy musí dát minimálně ve střednědobém časovém horizontu do pořádku své financování. Pokud se tak nestane, tak je vždy pouze otázkou času, kdy a jak výrazně finanční trh potrestá nezodpovědné hospodaření,“ uvedl k tématu Tomšík. Euro podle něho poskytlo jakýsi deštník, pod kterým bylo možno dlouhodobě schovat deficitní financování bez toho, aby státy, které si žily nad poměry, musely přímo nést náklady v podobě devalvace (či depreciace) domácí měny. „Pro českou ekonomiku, která je malou a velmi otevřenou ekonomikou, je bytostně důležité, aby byl zachován zdravý a dlouhodobý růst u našich hlavních obchodních partnerů, proto (ne)stabilitu v eurozóně a její budoucí vývoj sleduji velmi pečlivě, ale nechci ji prognózovat,“ uvedl Tomšík.
Kompletní přepis online rozhovoru s viceguvernérem ČNB Miroslavem Tomšíkem naleznete ZDE