Instalace solárních panelů v nejbližších dvou letech razantně porostou s tím, jak klesají finanční náklady na budování zdrojů v přepočtu na jejich výkon. Ty se blíží konkurenční nečisté uhelné technologii tepelných elektráren, která více zatěžuje životní prostředí, zní z odvětví. Do roku 2020 pak náklady na jeden instalovaný watt padnou na 1,45 USD, což je necelá polovina současných úrovní, spočetla Bloomberg New Energy na základě vývoje v odvětví.
„Už dnes je solární technologie konkurenceschopná vůči dalším technologiím zejména na denních špičkách, typicky pak v Kalifornii nebo Japonsku,“ říká CEO Canadian Solar Inc., Shawn Qu. Vyspělejší výrobní postupy a výkonnější články umožňují podle Shawna Qu výrobcům v Číně, mezi které patří sama Canadian Solar, lídr JA Solar či třeba Yingli Green Energy, produkovat solární technologii na cenách, které odpovídají uhelným zdrojům a to bez tržních subvencí za ekologickou energii. „Pokles nákladů na technologii vůči výkonu a efektivitě zdrojů je zásadním hnacím motorem odvětví, v nejbližší dekádě dojde opět k poklesu nákladů o polovinu na jednotku výkonu,“ tvrdí Michael Liebreich, CEO Bloomberg New Energy Finance. Podle odhadů výzkumné firmy se solární instalace do roku 2013 prakticky zdvojnásobí na celkovou kapacitu 32,6 GWh ze zhruba 18,6 GWh dosažených v roce 2010.
Celosvětová výrobní kapacita solárních panelů se od roku 2008 řádově zečtyřnásobila na loňských 27,5 GW a letos má k této kapacitě přibýt dalších 12 GW. Samotný Canadian Solar počítá s posunem z 1,3 GW na 2 GW během jednoho roku, uvedl šéf Qu. Francouzská letos očekává zhruba 20% pokles nákladů a rozvíjí šířeji technologii STT (solar thermal technology). V podstatě stejný pokles nákladů čeká u samotné výstavby zdrojů. Liebreich z Bloomberg New Energy Finance upozorňuje na oficiální statistiky, které uvádějí platbu za jednu kW u uhelných zdrojů kolem 7 centů amerického dolaru, u zemního plynu kolem 6 centů, proti tomu 22,3 centu u zdrojů solárních (údaje za 4Q10). Uvádí ale zásadní zádrhel tohoto propočtu – srovnání s neodpovídajícím segmentem. Kalkulovány jsou totiž včetně značného podílu domácností a malých podnikatelů a jejich především střešních instalací a dalších instalaci drobnějšího rozsahu, nikoli na základě porovnání „velkoobchodních“ zdrojů, srovnatelných k uhelné a dalším technologiím. „Náklady klesají tempem mezi pěti až osmi procenty ročně a budou v tomto kurzu pokračovat,“ říká šéf SolarCity. Podobně hovoří kalifornská Foster City, která se soustřeďuje zejména na drobné střešní instalace.
Zejména nestabilitu a drahost na vygenerovanou jednotku energie kritizují šéfové „tradičních“ energetik a výjimkou není ani šéf tuzemského Martin Roman. „EU v příštích deseti letech plánuje investovat do obnovitelných zdrojů stovky miliard eur. To samozřejmě povede ke skokovému zdražení elektrické energie. Již dnes zákazníci v Německu platí více za příspěvek na obnovitelné zdroje než za samotnou elektřinu," uvedl nedávno Roman. Druhá výtka směrem k solární a celkově obnovitelným zdrojům patří „uřízení“ tohoto nárůstu. Sousední Německo tak podle Romana například podcenilo posílení své přenosové sítě v souvislosti s výstavbou větrných a solárních elektráren a za to, že nyní v době nedostatku elektřiny kvůli moratoriu na jaderné zdroje (a nedostatečnému transportu v rámci země) používají českou síť, by dle jeho slov měli platit (6-7 mld. Kč ročně). Sousední Německo, které je klíčové i pro tuzemský trh elektřiny, chce do roku 2022 uzavřít všechny jaderné zdroje. Pilířem se dle ministra životního prostředí Röttgena má stát větrná energie, ale také solární. Studie IHS odhaduje, že roční instalace fotovoltaických zdrojů v Německu akcelerují díky tomuto rozhodnutí o zhruba 5 GW ročně. Instalace v Německu nyní dosahují zhruba 17 GW, z toho 7,4 tisíce jen v roce 2010, celkovým výstupem zhruba 12,1 GW, odpovídajícím 2 % spotřeby země. Oficiální vládní cíl hovoří o 66 GW instalované kapacity do roku 2030, poradce německé vlády pro energetiku Stefan Kohler uvedl číslo 42 GW do roku 2020. Někteří analytici o 25 procentech produkce elektřiny země do roku 2050 (což by znamenalo více jak dvojnásobek uvedeného cíle).
Budoucnost využití energie ze slunce je ale také jinde, než v prosté fotovoltaické technologii. Širšího rozšíření se zřejmě dočká solárně-termální technologie, jejíž hlavní výhodou je schopnost energii uchovávat (ukládat). Klasická fotovoltaika přímo převádí sluneční svit na elektřinu. Solární panely jsou aktivní jen v části denní doby, úschova elektřiny není rentabilní. STT proti tomu převádí sluneční svit na teplo, které je zdrojem pro generování elektřiny. Běžně je tento typ zdrojů využíván i v ČR, například pro ohřev vody či vytápění, zejména pak ale v jižních zemích (Řecko, Španělsko, Itálie,…) Budoucností technologie je v širším průmyslovém využití samotného média absorbujícího energii ze slunce (vedle vody například speciálních solí, oleje, vzduchu, hélia, nitrogenu,..). Vzniklé teplo může být uchováno a použito ke generování elektřiny později v rámci dne, například v noci, připomívá společná zpráva producentů eSolar, Abenghoa Solar či Schott Solar.